Obecné mezinárodní právo
platí pro všechny státy, ať se na vzniku podílely, nebo ne. (rozdíl oproti partikulárnímu) Vnitřní sféra je spíše volnostní. Pro vnější sféru platí jeden obecný zákaz, a to zákaz vměšování. Podstatné je, že platí...
České právo studium
Pouze státy, které prosadily mocensky a diplomaticky svou suverenitu, jsou subjekty MP
Pouze státy, které prosadily mocensky a diplomaticky svou suverenitu, jsou subjekty MP. Podílejí se na vzniku – jsou adresáty i tvůrci – plynou z MP jak práva, tak povinností. Dnešní státy na rozdíl od...
Subjekty mezinárodního práva
stát – územně-politická jednotka, státy jsou si fakticky nerovné (z hlediska území, obyvatelstva, potenciálu…), ale na svém území výlučně ovládá území i obyvatelstvo Tato moc, kterou stát uskutečňuje se nazývá státní moc – tedy...
Mezinárodní arbitráž
– – důležitá pro obd. 18.- 19. století (nebyl vypracován systém pro řešení sporů) arbitráž: mezinárodní soudci, kteří rozhodovali spory mezi státy. Díky rozhodování rozhodců bylo možné interpretovat stávající MP, vytvářet precedenty pro další...
Typické rysy tradičního mezinárodního práva veřejného (tedy toho, které existovalo před vznikem moderního, dnešního MPV)
o jeho normy zavazovaly pouze tvůrce tohoto práva, tzn. státy, které se nemohly podílet, nestály pod jeho ochranou; důvody proč se nemohly podílet na tvorbě jsou různé – některé protože byly malé, slabé –...
Škola pozitivistická
za nejdůležitější považovala mocenskou vůli státu. MP viděli jako projev této mocenské vůle státu. Kladli důraz na rozum, racionální řešení všech otázek a otázky MP se snažili řešit a vyřešit prakticky. Např. další holandský...
Vývoj doktrín MP
MP se vyvíjelo, s ním se, které vysvětlovaly obsah, pojem a cíl MP: Nejstarší doktrína teologická = ze 17. století, první škola, která ji zpracovala je teologická škola španělská. Typické pro ni bylo uznání...
Základní rozdíl mezi mez. právem a právem vnitrostátním
je ten, že vnitr. právo je vytvořeno konkrétním zákonodárným orgánem určitého státu. MP není vytvořeno mezinárodním orgánem, který by měl zákonodárnou moc. Je adresováno státu a vzniká díky státům. Státy jsou normotvůrci, tedy subjekty...
Způsob organizace v rámci mezinár. společenství
– základní pravidlo: zásada koordinace – tento rozdíl v rámci uspořádání vztahů v rámci mezinárodního společenství a v rámci určitého státu – uvnitř – tam funguje subordinace – tedy nadřízenost a podřazenost. o Státy...
Rozdíl mezi MPV x MPS (soukromé)
MPV upravuje vztahy zpravidla mezi státy – je to právo mezi státy MPS je ve skutečnosti právem vnitrostátním, tzn. že je to souhrn pravidel, které vydává každý stát a platí na území toho konkrétního...
