75. Příměří, ukončení válečného stavu

zastavení válečných akcí
dočasné zastavení nepřátelství (většinou na základě dohody)
neruší válečných stav mezi válčícími stranami, ani právní postavení neutrálních států
– přerušení boje (zastavení palby) – na krátkou dobu s ohledem na místní situaci nebo okamžité vojenské potřeby, dohoda velitelů daného úseku fronty
cílem: sebrání raněných a padlých, vyjednávání o evakuaci hájeného místa, vyžádání si instrukcí od vyššího velitele pro eventuální příměří, sjednávají parlamentáři
– místní příměří – v určité územní oblasti, pro některý druh ozbrojených sil (pozemních, námořních), sjednávají nejvyšší velitelé oblasti nebo druhu zbraně
– obecné příměří – na poměrně dlouhou nebo i neurčitou dobu, v celém rozsahu fronty a pro všechny ozbrojené síly – zpravidla předchází ukončení válečného stavu, dohoda někdy obsahuje kromě vojenských i politická ujednání, sjednávají nejvyšší velitelé nebo zvláštní zmocněnci vlád, kromě zastavení palby stanovena i konkrétní práva a povinnosti stran (stažení za určité pásmo, výměna zajatců…)
– kapitulace – vzdáním se ozbrojených si nebo opevněné oblasti, dohoda ústně nebo písemně, obsahuje konkrétní podmínky zastavení boje a složení zbraní, zpravidla nemá politická ustanovení – ryze vojenská povaha
příslušníci ozbrojených sil, které kapitulovaly – váleční zajatci, vojenský materiál – – kořist, příslušníci ozbrojených sil, které pokračují v palbě – pozbývají ochrany MP, může být podmínečná nebo bezpodmínečná

ukončení válečného stavu
přestávají se uplatňovat normy válečného práva a účinnost nabývají pravidla mírového práva
– ukončení mlčky – nepřátelství se fakticky zastaví, vzápětí se obnoví mírové vztahy, vyvolává nejistotu – válečný stav vyvolává potřebu řešení řady otázek – území (řešilo se většinou stavem po válce), postavení neutrálních států
př. válka mezi Francii a Mexikem ukončena mlčky roku 1867
– ukončení jednostranným prohlášením – obvykle druhou (poraženou) stranou mlčky přijato, uváděny podmínky pro nové navázání diplomatických styků – ostatní otázky se měly řešit v rámci mírových vztahů – např. po 2. sv. válce – protože mírová smlouva s Německem nebyla možná
– ukončení mírovou smlouvou – sjednána mezi ústavními činiteli obou stran (hlavy států) a požaduje ratifikaci, ukončení – okamžikem, kdy smlouva vstoupí v platnost (strany mohou ve smlouvě stanovit i jiný okamžik), oživení všech základních práv a povinností dle MP
pokud smlouva nestanoví jinak – definitivní stav, který existoval v době ukončení války (kořist, území), také upravuje případné válečné reparace
■ všeobecné (generální ) – mezi všemi účastníky války)
■ separátní (některými) – spojenci ve válce se většinou dohodnou, že neuzavřou s nepřátelskou stranou separátní mírovou smlouvu
odlišný charakter světových válek – mnohá nová ustanovení (Versailleská smlouva – – demilitarizace Německa a potrestání císaře Viléma II. jako iniciátora, po 2.sv. válce s Itálii, Rumunskem, Bulharskem, Maďarskem a Finskem: politická a ekonomická nezávislost, likvidace fašismu, demokratizace, potrestání válečných zločinců)