74. Neutralita

v historii – poskytovat oběma válčícím stranám stejné možnosti – několik druhů neutrality: blahovolná neutralita – mohl jedné straně poskytovat určité výhody, kvalifikovaná neutralita – mohl poskytovat určité výhody pouze jedné straně (na základě předcházející dohody)
až počátek 20. stol. – klasické pojetí neutrality jako plné neúčasti neutrálního státu ve válce

prostá válečná neutralita
kodifikováno 1907 v Haagských úmluvách, Úmluvě o právech a povinnostech neutrálních osob a států v pozemní válce
neutrální stát má na základě povinnosti neúčastnit se válečných akcí a chovat se ke všem stranám stejně (poskytuje stejné výhody)
právo: nedotknutelnost území, nesmí mu být bráněno ve vztazích s ostatními státy (právo obchodního styku – i s válečnými stranami)
byla-li porušena nedotknutelnost – má nejen právo ale i povinnost odporovat i ozbrojenou silou
k nestrannému chování – povinný stát, ne jeho jednotliví občané (není porušením neutrality pokud jednotlivci jako dobrovolníci pomáhají válčící straně)
jen za M konfliktu, za občanské války – jen pokud konflikt nebude znaků ozbrojeného povstání – postavení neutrálního státu tím, že uzná povstalce za válčící stranu
neutralita začíná současně s vypuknutím války – obvykle zvláštní prohlášení o neutralitě (stát k tomu ale není povinen)
poruší-li neutralitu válčící strana – neutrální stát musí podniknout opatření k nápravě
poruší-li neutralitu neutrální stát – záleží na válčících stranách, jaké z toho vyvodí důsledky (přejdou to, nebo i vyhlášení války)
zánik neutrality – konec konfliktu nebo vstupem neutrálního státu do války
po 1. sv. válce – útočná válka zakázána MP – je třeba rozlišovat mezi válčícími stranami – – určení útočníka a oběti – není jednoduché
neutrální státy – humanitární úkoly a území válčících stran, dohled nad dodržováním válečného práva, zprostředkovatelé
neutralita brání nekontrolovatelnému rozšíření válečného konfliktu

trvalá neutralita
stát, který se na základě vícestranné M smlouvy nebo podobného aktu zřekl práva účasti na jakémkoliv budoucím M ozbrojeném konfliktu (válce) – zajištěna trvalá nedotknutelnost státního území, politická nezávislost, má právo a povinnost odrazit případný útok na sebe
předpokládá výslovné uznání dalšími státy (pouhé prohlášení, které by ostatní státy neuznaly by nemělo právní účinky), stejně i její zrušení
– uznaná neutralita – státy uznaly, ale nejsou povinny ji bránit v případě napadení
– garantovaná neutralita – státy jsou povinny aktivně zasáhnout na její obranu
neutrální stát – má právo uzavírat garanční smlouvu ve svůj prospěch, ale ne ve prospěch jiných států – povinnost jednat ve své zahraniční politice tak, aby nebyl zapleten do válečného konfliktu
Švýcarsko od Vídeňského kongresu (1815) od 1831 Belgie, 1867 Lucembursko – porušena Německem za 1.sv. války, později zrušena, od 1955 Rakousko (uznaná, ne garantovaná), od 1962 – Laos