76. Stíhání a trestání válečných zločinů, mezinárodní trestní tribunály

na vývoj v právní regulaci ozbrojeného konfliktu a další pravidla humanitárního charakteru k ochraně základních lidských práv, zejména života, tělesné integrity a lidské důstojnosti (zákaz genocidia, nelidských činů vůči civilistům) – navázala i regulace stíhání nejzávažnějších porušení – zločinů podle MP
porušením především kogentních norem vyvolává nejen M odpovědnost státu, ale i trestní odpovědnost osob, které se v postavení orgánu státu takového chování dopustili
trestní stíhání – princip univerzality – stát může jednotlivě uplatnit svou jurisdikci, nebo státy koordinovaně prostřednictvím M trestních soudů
1. pokus o zřízení M tribunálu – Versailleská mírová smlouva (1919) – potrestání německých válečných zločinců: Německo mělo vydat bývalého císaře Viléma II., další osoby měly být vydány poškozeným státům a souzeni jejich vojenskými tribunály, osoby které se dopustily zločinů proti občanům – také vojenské tribunály
k soudu nad Vilémem II. nedošlo (azyl v Nizozemí), ostatní potrestáni nedůsledně
potrestání zločinů proti míru, zákonům a obyčejům války a proti genocidě nabylo na důležitosti za 2. světové války
Deklarace o ukrutnostech z r. 1943 (SSSR, USA, UK) – nacističtí zločinci měli být souzeni na území státu, kde se zločinů dopustili, kteří nejsou spojeni s určitým místem – podle společného rozhodnutí spojeneckých vlád
1945 – Dohoda o stíhání a potrestání hlavních válečných zločinců evropských zemí Osy, přiložen Statut M vojenského tribunálu – oprávněn soudit a potrestat osoby, které spáchaly (v zájmu Osy) jako jednotlivci nebo jako členové organizací zločiny:
– zločin proti míru – osnování, přípravy, podněcování nebo podniknutí útočné války porušující M smlouvy, dohody a záruky
– válečný zločin – porušení zákonů války nebo válečných obyčejů – vražda a zlé zacházení s válečnými zajatci a civilním obyvatelstvem, otrocké práce, deportace, plenění veřejného nebo soukromého majetku…
– zločin proti lidskosti – vraždy, vyhlazování, zotročování, deportace aj. ukrutnosti páchané proti civilistům nebo pronásledování z politických, rasových nebo náboženských důvodů – spáchané v souvislosti se zločinem proti míru nebo válečným zločinem
trestu podléhali jak přímí pachatelé tak i organizátoři, podněcovatelé a spoluviníci
M tribunál – v Norimberku, právní zásady jeho Statutu r.1946 potvrzeny VS OSN jako všeobecně závazné zásady MP
na podobných zásadách byl založen MT v Tokiu – ustaven Mezispojeneckou komisí pro Dálný Východ
1968 – Úmluva o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti