70. Regulace zbrojení a odzbrojení
Charta OSN neobsahuje požadavek odzbrojení, ve čl. 26 uložila RB, aby za pomoci Vojenského štábního výboru vypracovala plány regulace zbrojení (nerealizováno)
jen obecně vyjádřený záměr dosáhnout odzbrojení – naproti tomu velmi tvrdá odzbrojovací opatření proti Německu a Japonsku
1947 – OSN zřídila vícero odzbrojovacích komisí – neúspěch
1959 – FR, USA, SSSR, UK – zřízen desetičlenný výbor – postupně rozšiřován a 1979 přejmenováno na Konferenci o odzbrojení – v samotné věci všeobecného a úplného odzbrojení neučiněn žádný výraznější pokrok, úspěchy v dílčích aspektech (regulace zbrojení)
regulace zbrojení, jaderné zbraně
v této oblasti vůbec první smluvní úpravy regulace zbrojení
Smlouva o částečném zákazu jaderných pokusů (1963) – zakázány pokusy s jadernými zbraněmi v ovzduší, v kosmickém prostoru a pod vodou, ale také podzemní zkoušky, kde dochází k úniku radiace na cizí území
ekologický záměr:
– 1959 – Smlouva o Antarktidě
– 1967 – Kosmická smlouva
– 1971 – Smlouva o zákazu umisťování JZ na mořském dně a jeho podzemí
1968 – Smlouva o nešíření jaderných zbraní – jaderné mocnosti se zavazují nepředat nikomu tyto zbraně, nejaderné mocnosti závazek neusilovat o jejich získání) – nepodepsali Francie, Čína, Indie, Pákistán
1967 – Smlouva o zákazu jaderných zbraní v Latinské Americe – vytvoření bezjaderné oblasti
smlouvy o omezení strategického zbrojení – mezikontinentální jaderné rakety:
USA a SSSR – SALT 1 (1972) – omezení odpalovacích zařízení na zemi a ponorkách
ABM (1972) – omezení systému protiraketové obrany (zánik 2002 – USA – protiraketový deštník)
SALT 2 (1979) – omezení strategických útočných zbraní – USA nepodepsaly
konec studené války – START treaties (3x) – snížení a omezení strategických zbraní
Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek (1996) – kontrolní a inspekční systém, dosud nevstoupila v platnost
bakteriologické a chemické zbraně
1925 – Ženevský protokol o zákazu chemických a bakteriologických zbraní – po 1. sv. v.
1972 – Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických, biologických a toxinových zbraní a o jejich zničení – revize této úmluvy byla projednávána na mnoha konferencích -1986 – dohoda o dalším prohloubení
první odzbrojovací smlouva postihující celou skupinu zbraní
zákaz použití bakteriologických zbraní – kogentní norma – vyjádřeno ve statutu Mezinárodního trestního soudu
užití chemických zbraní: 1. sv. válka – Itálie v Etiopii, Korea, Vietnam, Afghánistán
po studené válce: 1993 – Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení – stává se kogentní pravidlem, vyjádřeno i ve statutu ICC (1998)
Konvenční zbraně, zákaz určitých typů zbraní
trend humanizace válečného konfliktu (od 19.století)
snaha zamezit užívání zbraní, které jdou nad rámec zlomení odporu ozbrojeného protivníka a naopak působí zbytečně jeho utrpení
1981 – Úmluvy o zákazu a omezení užívání některých konvenčních zbraní působících nepřiměřené utrpení nebo mající nerozlišující účinky – rámcová úprava, specifikace protokoly
dohled M výboru Červeného kříže
samostatná problematika: běžné nášlapné a protipěchotní miny (Afghánistán, Korea)
1997 – Úmluva o zákazu používání protipěchotních min, jejich hromadění, výroby a přepravování, jakož i o jejich zničení – odstraňování minových polí, nevztahuje se na protitankové a námořní
ICC – zákaz používání zbraní, střel, materiálů nebo způsobů vedení války, působící nadměrnou újmu nebo utrpení
+ případně zmínit M terorismus