EXILOVÉ ORGÁNY:

Systém prozatímního státního zřízení ČSR v emigraci: o prezident (znovu od 16.9.1939), o exilová vláda (22.7.1940), o státní rada (poradní orgán prezidenta, 40 členů, na 1 rok, zřízena ÚD č. 1) prezident odešel do exilu jako soukromá osoba (abdikoval) – 05/10/1938 o 6.1940 – prohlásil za neexistující a bezprávní vše, k čemu došlo od 9.1938 o ujal se zpět svého postavení ústavního činitele (z volby v 12.1935) o ústavou zaručené období do 12.1942, po jeho uplynutí zůstal ve fci, po válce byl potvrzen o akceptoval vznik dvoch statov vláda – postavení exilové vlády o exilový československý NV – vytvořen 17.10.1939 (nedařilo se dlouho vytvořit exilovou vládu), ta vznikla 22.7.1940 o rozšiřování orgánů, po porážce Francie odchod do Anglie, kde je uznána jako prozatímní exilové státní řízeni Normotvorná činnost: – ústavní dekrety, – dekrety prezidenta (na návrh vlády, kontrasignifikovány prezident + předseda vlády) – nařízení vlády právním základem pro jejich vydávání (kdy zákonodárná moc přenesena do ruky prezidenta dekretem prezidenta) ÚD č. 2/1940, 15.10.1940 – O prozatímním výkonu moci zákonodárné = popření prozatímního řízení protektorátu – obnovení právního pořádku (ÚD 11) – podmínka platnosti po obnově st. řádu – dekrety schváleny NS a vydány ve Sbírce – RATIHABICE (= zpětné schválení) – se uskutečnilo 28.10.1945 na 1. zasedání NS, vydány ústavním zákonem 57/1946 Sb. – dekrety vydány v příloze sbírky – dekrety vydávány v období 21.6.1940 – 27.10.1945 o 17 dekretů ústavních, 125 normalnych, v ramci zakona o 45 dekretov: 17ústavnych dekretov bolo vydanych v exilu, zvysok vydany na oslobodenom uzemi – londýnské dekrety – prozatímní vláda, odboj, po návratu upravovaly vše, co bylo třeba – řešily momentální situaci, některé mají dopad do dnešních dnů, jako např. LF UK v Plzni byla zřízení dekretem prezidenta Beneše