69. Systém kolektivní bezpečnosti

cílem každého právního systému (VP i MP) – zajištění bezpečnosti svým subjektům

tradiční MP
individuálně založená bezpečnost (státy spoléhaly sami na sebe), v případě většího nezabezpečí – alianční dohody
volnost použití síly (i agrese) – závody ve zbrojení
nahrazeno systémem kolektivní bezpečnosti – zákaz použití síly jako prostředku řešení sporů, koncepce donucovací akce proti porušiteli, potřeba omezení výzbroje na míru nezbytnou pro obranu (ne k výbojům)

kolektivní bezpečnost SN
historicky první systém kolektivní bezpečnosti
nevysloven zákaz použití síly – pouze procedurální omezení (3 měsíce po rozhodnutí objektivního orgánu) – legální použití síly, zákaz v případě jednomyslného doporučení Rady SN (hrozba sankce) – použito jen jednou při agresi Itálie proti Etiopii
Briand-Kellogův pakt (1928) – odmítnutí války jako prostředku národní politiky, snaha o začlenění do Paktu SN neúspěšná, porušení bez adekvátní reakce (JPN, Německo)
požadavek snížení výzbroje na míru postačující k obraně – Rada Sn postupně ustavila několik komisí, poslední (1925) – příprava diplomatické konference o odzbrojení (1932), neúspěch – 1933 Německo opustilo SN
úspěšnější námořní odzbrojení – snížení tonáže válečného loďstva (5 velmocí – VB, FR, IT, JPN, USA)

kolektivní bezpečnost OSN
Charta OSN – zákaz použití síly a hrozby silou (stabilizované kogentní obyčejové pravidlo), v případě porušení – autoritativní konstatování porušení (RB) – kolektivní opatření proti porušiteli
1974 – VS přijalo definici agrese – schválena jednomyslně, jen akty ozbrojené, RB může určit jiné činy zakládající akt agrese
donucovací prostředky:
– neozbrojená donucení – přerušení hospodářských, komunikačních a diplomatických styků na výzvu RB (př. Jižní Rhodésie, JAR)
– ozbrojené donucení – možná součinnost s regionálními organizacemi
členské státy poskytnou vojenskou sílu, pomoc a služby, povolení k průchodu územím – zřizován vojenský štábní výbor, tvořen náčelníky štábů stálých členů RB OSN (dosud nerealizováno)
od 1956 přistupováno k vysílání pořádkových a pozorovatelských misí OSN (tzv. modré přilby)
ad hoc pomocné orgány RB a VS, k umístění nutný souhlas územního suveréna, úkolem udržovat mír, nezasahují do vojenských operací, zbraně jen k nutné obraně
funkce: pozorovatelská, nárazník mezi nepřátelskými jednotkami, policejní (udržování veřejného pořádku) a garanta humanitární pomoci určené civilistům
ke skutečným ozbrojeným akcím mohlo dojít až po skončení studené války – počátek 90. let
reakce na agresi Iráku do Kuvajtu – ozbrojené donucení na základě zmocnění RB – rezoluce RB 678 – hlavně USA a VB
vymezení odpovědnostní povinnosti – Kompenzační komise zřízená rezolucí RB, měla vyčíslit škody vzniklé Kuvajtu agresí
následovala územně mocenská opatření (převzetí moci, bezletové zóny) a kontrola zbraní inspekční komisí