Vztah komunitárního práva a českého práva. Funkce státu.
31. Vztah komunitárního práva a českého práva. Funkce státu.
Podruhé světové válce se evropští političtí představitelé začali fakticky zabývat úpravu evropských politických ekonomických poměrů , nejprve jako sdružování některých ekonomických odvětví jako bylo Evropské společenství uhlí a oceli vzniklé na podstatě R. Schumanna. V 50 letech pak vznikla ještě další společenství a to Evropské společenství pro atomovou energii a Evropské hospodářské společenství. V těchto společenstvích nedocházelo pouze k integraci ekonomik , ale již také k předání části pravomoci suverénních zakladatelských států novým národním orgánů. Tak vzniká nový právní řád , který je odlišný od práva členských států i od práva mezinárodního.
Orgány EU postrádají prvek kompetence kompetencí tedy nemohou samy rozšířit okruh svých pravomocí , to je možné pouze novelizací zakladatelských smluv tedy výslovným zmocněním členských států.
Integrace Evropské unie probíhala postupně a to takto :
Jednotný evropský pakt 80. léta 20. století – cílem se stalo vytvoření jednotného hospodářského prostoru ( do r. 1992 ) a s tím související právní úpravu např. úprava pravomoci orgánů EU , právní zakotvení koordinace zahraniční politiky EU
Maastrichtská smlouva 1992 Smlouva o založení EU – vytvořila nový subjekt EU , koncipovala zvláštní právní instituty členských států založené na mezivládní spolupráci , tyto instituty se napojují na dosavadní orgány ES a tím vytvořily tzv. 3. pilíře EU , nestanoví výslovně jaký je vztah komunitárního práva členských zemí
Amsterodamská smlouva 1997
Smlouva z Nice 2000