VÝTRŽNICTVÍ
– VÝTRŽNICTVÍ – § 202
– objektem je klidné soužití občanů; zpravidla bývá ohroženo zdraví lidí a cizí majetek
– jednání má dvě formy:
– hrubá neslušnost – jednání, které porušuje závažným způsobem zásady občanské morálky (zhanobení historické nebo kulturní památky, hrobu,…)
– výtržnost – jednání, které závažným způsobem narušuje veřejný klid a pořádek
– subjektivní stránka spočívá v úmyslu; je zde typický zjevně neuctivý a neukázněný postoj pachatele k zásadám občanského soužití
OBJ: zájem na klidném soužití občanů
– často souběh s dalším poruchovým TČ – ublížení na zdraví, poškozování cizí věci, porušování domovní svobody
OBSTR: pachatel se dopustí hrubé neslušnosti / výtržnosti tím, že
– napadne jiného
– hanobí historickou či kulturní památku, hrob nebo jiné pietní místo
– hrubým způsobem ruší shromáždění / obřad občanů
– hrubá neslušnost = jednání, kt. porušuje závažným způsobem zásady občanské morálky
– výtržnost = jednání, kt. závažným způsobem narušuje veřejný klid a pořádek -) typický je neukázněný postoj pachatele (zpravidla fyzické / psychické násilí, kt. vzbuzuje obavy o bezpečnost lidí nebo majetku)
– př. střílení vzduchovkou do veř.prostor, působení hluku v nočních hodinách…
– taková jednání se stávají výtržnictvím, jestliže se jich pachatel dopustil veřejně / na místě veřejnosti přístupném (ne každé napadení fyz.silou je výtržnictvím)
– kdy je TČ spáchán veřejně -) § 89 / 4
– místo veřejnosti přístupné = místo, kam má přístup širší okruh osob indiv. neurčených a kde se zpravidla více osob zdržuje, takže hrubou neslušnost / výtržnost může více osob postřehnout (ulice, nádraží, čekárna, hospoda)
– i když není místo není přímo přístupné – za plotem – jde o možnost jednání postřehnout
– veřejnost nemusí být ani v době činu přítomna -) stačí že může pozorovat následky -) poškozená zastávka, pomalované vozy metra…
– místem veř. přístupným není soukromý byt, i když je možné otevřeným oknem výtržnický projev vidět a slyšet
SUB: kdokoli, SUBSTR: úmysl
– méně závažná jednání se posoudí jako přestupek § 47 až 49 PřZ