Vyvlastnění a územní omezení majetkových práv
Vyvlastnění musí být v souladu s cíly úz. plánování (prokazuje se úz. rozhodnutím).
Obsah a rozsah vyvlastnění musí být přiměřený účelu – vyvlastněnou věc lze užít jen k účelu, pro nějž byla vyvlastněna (nezapočne-li se s užíváním do 2 let, lze vyvlastnění zrušit – na žádost expropriáta – za splnění zákonných podmínek má na něj nárok). Vyvlastnění je subsidiární (nelze-li účelu dosáhnout jinak), za náhradu (v penězích). K vydání vyvlastňovacího aktu je příslušný obecný staveb. úřad.
Provádí se na návrh osoby (expropriant), která má předmět užít k účelu, pro nějž se vyvlastňuje (může to být osoba veřej. i soukromého práva). Za stát podává návrh vykonavatel st. správy, který bude zadavatelem předmětné veřej. zakázky (nesmí to být zároveň staveb. úřad, jinak by to projednával jiný staveb. úřad).
Vyvlastněný (expropriát) může být osoba veřej. i soukromého práva. Expropriací přecházejí vyvlastněná práva z expropriáta na exproprianta; zanikají všechna ost. práva s výjimkou práva užívat byty a nebytové prostory. Zachování jiných práv musí být výslovně uvedeno v rozhodnutí. K nucenému přechodu může dojít mimo expropriaci též při urč. pozemkových úpravách (změny v uspořádání pozemků v urč. území prováděné za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek) – o nich rozhoduje okresní pozemkový úřad na základě dohody vlastníků (rozhodne i bez dohody, jestliže souhlasí vlastníci, alespoň 2/3 výměry).