Kdy je občan ČR oprávněn si stěžovat (u výboru pro lidská práva v Ženevě)?
Občan státu, signatáře Paktu, je oprávněn stěžovat si u Výboru pro lidská práva (Ženeva) na porušování svých práv, pokud před podáním stížnosti vyčerpal všechny vnitrostátní prostředky právní ochrany. Výbor pak sděluje stěžovateli a označenému státu jen svůj názor, nemá rozhodovací pravomoc. V prostředí evropském plní obdobný účel Evropská úmluva o lidských právech (Řím 1950), zde však kompetentní orgány, Evropská komise pro lidská práva a Evropský soud pro lidská práva, mohou na základě Úmluvy pro dotčený stát závazně rozhodnout.
Co je to mezinárodní obyčej?
Nepsané pravidlo chování států ve vzájemných vztazích vzniklé dlouhodobým zachováváním a přesvědčením o jeho závaznosti.
Vzhledem k historickému vývoji mezinárodního společenství si vedle smluv podržuje zásadní postavení formálního pramene mezinárodního práva veřejného i mezinárodní obyčej. Je to nepsané pravidlo chování států ve vzájemných vztazích vzniklé dlouhodobým zachováváním a přesvědčením o jeho závaznosti.
Mezinárodní obyčej je rovnocenným pravidlem chování ve srovnání se smluvním ujednáním. Stejně jako smlouva je projevem souhlasné vůle států uznat je za normu mezinárodního práva veřejného a liší se od této pouze formou. Porušení obyčeje je tedy rovněž porušením práva.
