Subjekty-obsah-předmět správněprávních vztahů
Subjekty-obsah-předmět správněprávních vztahů
Subjekty pr. vztahu – min. 2 subjekty; jedním z těchto subjektů je vždy nositel VS; nositel VS vystupuje navenek prostřednictvím svých orgánů; druhým subjektem je adresát veřejné správy – ten vůči němuž je VS vykonávána (občané a jiné FO, PO); adresátem mohou být i orgány VS, pokud jsou nositeli nějaké povinnosti z oblasti norem správního práva. Takové vztahy mají většinou autoritativní povahu = vztahy mezi navzájem nerovnými subjekty; existují ovšem i takové správně právní vztahy, kde tato vrchnostenská nerovnost není (u školství, veřej. zdravotnictví ).
Obsah pr. vztahu – P a P subjektů tohoto vztahu; oprávnění jednoho subjektu odpovídá povinnost druhého – ale přesto je tato pozice nevyvážená, neboť nositel VS má více oprávnění a adresát více povinností – i přesto je však úkolem VS zejména služba občanům (záležitost moderní doby; za absolutismu byli lidé poddaní vrchnosti); oprávnění a povinnosti správních orgánů jsou limitovány stanovenou působností a pravomocí (pojmy veřejného práva). Působnost – okruh záležitostí (úkolů) svěřených vykonavateli VS k tomu, aby naplňoval své poslání.
Pravomoc – okruh právně mocenských prostředků, jimiž se působnost realizuje (oprávnění vydávat pr. předpisy, individuální právní rozhodnutí, oprávnění k výkonu rozhodnutí, oprávnění výkonu správního dozoru apod.). Působnost se realizuje pomocí pravomoci, ale může se realizovat i mimo pravomoc (ve věcech nevrchnostenských). Výkon pravomoci spojen s obecně uznávanými zásadami (ústava, obecné zásady právní):
a) princip legality,
b) (správa) může činit jen to, co je jí právem dovoleno (x neurčité pojmy),
c) princip rovnosti osob,
d) princip kontinuity činnosti správy,
e) princip výkonu pravomoci pouze ve veřejném zájmu,
f) princip proporcionality,
g) princip ochrany pr. jistoty.
Na straně adresáta je obsah jeho práv a povinností určen jeho veřejnými povinnostmi a veřejnými subjektivními právy.
