Přímá účinnost práva Evropské unie. Pravomoc a působnost státního orgánu.

36. Přímá účinnost práva Evropské unie. Pravomoc a působnost státního orgánu.
Evropský soudní dvůr deklaroval jasně , že by bylo zpochybněním podstaty práva ES i ohrožením cílů zakládacích smluv , kdyby členský stát mohl později legislativou přijmout normy odporující právu ES. Tím ESD vyřešil otázku aplikace práva ES při střetu jeho norem s normami vnitrostátními a vytvořil princip nadřazenosti ( přednosti ) práva ES nad vnitrostátními právními řády členských států.
Vývoj EU není jen otázkou politických , ekonomických , humanitárních či obecně právních vztahů , ale nastoluje též výrazněji otázkou nové suverenity , vztahu jednotlivých právních systémů členských států EU a veřejnoprávního systému Unie jako takové. EU je nadstátní ( nadnárodní ) jednotkou EU je limitována ( vymezena ) mocenská jednotka. Jako určitá asociace států má společný systémový základ v mocenských systémech založených na obecně uznávaných ústavních hodnotách jako svoboda , demokracie , respekt k základním lidským právům a svobodám , závaznost práva. Současně působí 15 správně nezávislých ústav a jeden střešní institucionální systém EU je garantem určitého společného pořádku vztahů , je vícestupňovým ústavním systémem.
Princip bezprostředního účinku norem EU – takovéto normy jsou bezprostředně použitelné na území členského státu. Jednotlivec má možnost domáhat se u vnitrostátních soudů práva EU , které ho podle jeho názoru chrání lépe než vnitrostátní právo.
Pravomoc a působnost státního orgánu
Pravomoc – právní vymezení prostředků, které má státní orgán k dispozici, neboli oprávnění rozhodovat
Státní orgán disponuje pravomocemi.
Je vyjadřována legislativně a to jako posouzení, schválení a hodnocení.
Z hlediska dělby moci:
normotvorná – je pravomoc schvalování zákonů parlamentem
výkonná – posouzení právní normy na jednotlivé případy
soudcovská – vynášení rozsudku
Působnost – je neodlučitelná od pravomoci
právní předpis musí určit, v jakém kruhu věcí, oblastí a na které území se pravomoc státního orgánu realizuje
Působnost může být věcná, územní, personální či časová v celém rozsahu své pravomoci
Působnost může mít tyto aspekty :
personální – působnost je platná ne všechny osoby či pouze na vyčleněné osoby,
řasová – působnost je časové omezení působnosti státního orgánu
funkční – působnost ukazuje, že v jednom typu orgánů mohou být odlišné jednotlivé funkční orgány (soudnictví – funguje jako první či druhá instance)