Systém komunitárního práva. Pravomoc a působnost státního orgánu.
SOUDCOVSKÉ PRÁVO JAKO PRAMEN KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA SPECIFICKÉ POVAHY
Čl. 220 SES označuje za hlavní funkci ESD zajišťování a dodržování práva při výkladu a provádění Smlouvy. Soulad s právem je chápan široce, jedná se o soulad se striktně formulovanými pravidly, ale i soulad s duchem, smyslem a účelem nejen zřizovacích smluv, ale i pramenů sekundárního práva, jež svůj původ ze Smlouvy odvozují. ESD svými rozhodnutími zajišťuje autoritativní výklad zřizovacích smluv a aktů komunitárních institucí, zaplňuje mezery psaného komunitárního práva (zejm. formulace principů o vztahu komunitárního práva a práva členských států) a dovozuje obecné zásady právní. Judikatura ESD však není pramenem práva z hlediska své právní formy, nýbrž z hlediska svého obsahu. Jedná se tedy o její faktickou, nikoli formálně právní závaznost, která by mohla svým precedentálním charakterem vést k rigidnímu přebírání již přijatých závěrů, aniž by ESD mohl svou judikaturou pružně reflektovat vývoj komunitárního práva.
Pravomoc a působnost státního orgánu
Pravomoc – právní vymezení prostředků, které má státní orgán k dispozici, neboli oprávnění rozhodovat
Státní orgán disponuje pravomocemi.
Je vyjadřována legislativně a to jako posouzení, schválení a hodnocení.
Z hlediska dělby moci:
Normotvorná – je pravomoc schvalování zákonů parlamentem
Výkonná – posouzení právní normy na jednotlivé případy
Soudcovská – vynášení rozsudku
Působnost – je neodlučitelná od pravomoci
právní předpis musí určit, v jakém kruhu věcí, oblastí a na které území se pravomoc státního orgánu realizuje
Působnost může být věcná, územní, personální či časová v celém rozsahu své pravomoci
Působnost může mít tyto aspekty :
Personální – působnost je platná ne všechny osoby či pouze na vyčleněné osoby,
Časová – působnost je časové omezení působnosti státního orgánu
Funkční – působnost ukazuje, že v jednom typu orgánů mohou být odlišné jednotlivé funkční orgány (soudnictví – funguje jako první či druhá instance)
