Bezdůvodné obohacení
S předmětem bezdůvodného obohacení musí být vydány i užitky z něho, pokud ten, kdo obohacení získal, nejednal v dobré víře.
– pokud byly užitky spotřebovány, musí být poskytnuta náhrada (případně v penězích)
– neexistenci dobré víry prokazuje žalobce
– v pochybnostech se předpokládá dobrá víra
– dobrá víra je rozhodující nejen v okamžiku nabytí BO, ale i v době kdy BO trvá – její odpadnutí s sebou nese povinnost vydat užitky následně získané
Ten, kdo předmět bezdůvodného obohacení vydává, má právo na náhradu nutných nákladů, které na věc vynaložil.
Je-li povinen předmět bezdůvodného obohacení vydat ten, kdo nebyl v dobré víře, může soud rozhodnout, že lze právo uspokojit i z věcí, kterých z bezdůvodného obohacení nabyl, a to i tehdy, jestliže podle ustanovení občanského soudního řádu výkonu rozhodnutí nepodléhají.
Dokud není právo na vydání předmětu bezdůvodného obohacení uspokojeno, nesmí dlužník s takovými věcmi v rozhodnutí uvedenými nakládat.
– spočívá-li BO v penězích, bývají za ně pořízeny spotřební předměty často exekučně nepostižitelné
– důsledkem toho by byl účel úpravy celého institutu v podobných případech zmařen
– nedostatek dobré víry je stav, kdy obohacenému je – nebo musí být – vzhledem k okolnostem případu známo, že se obohacuje bezdůvodně
