Zvláštní případy odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost…
13. Zvláštní případy odpovědnosti za škodu, společná odpovědnost,
způsob a rozsah náhrady škody, škoda na zdraví, zmirňovací právo
soudu
Případy zvláštní odpovědnosti za škodu
Každý, kdo od jiného převzal věc, jež má být předmětem jeho závazku, odpovídá za její poškození, ztrátu nebo zničení, ledaže by ke škodě došlo i jinak.
– toto ustanovení se týká fyzických i právnických osob
– jde o objektivní odpovědnost: rozhodující je to, že došlo k poškození, ztrátě nebo zničení, nikoli jak k tomu došlo a zda na základě zavinění a kdo to zavinil
– oprávnění na náhradu škody vzniká i tehdy, není-li oprávněná osoba vlastníkem věci převzaté k plnění závazku
– plněním závazku může být např. oprava auta po havárii, převzetí oděvu k vyčištění, převzetí látky k šití oděvu apod.
– může jít i o příslušenství věci, doklady a dokumentaci (př. projekt stavby)
Zprošťující důvod: pokud by ke škodě došlo i jinak, tj. i tehdy, pokud by k převzetí věci
nedošlo
– tak je tomu v případech, kdy se věc zkazí vlivem vnitřních nebo vnějších příčin (požár, povodeň)
– v úvahu také přichází zavinění poškozeného
Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje (př. okolnosti plynoucí z vadnosti přístroje) nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito.
Této odpovědnosti se nemůže zprostit.
Tato odpovědnost se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.
– jedná se též o objektivní odpovědnost
– vzhledem k nemožnosti zproštění (liberace) lze hovořit o absolutní odpovědnosti
– protože není dovoleno zproštění, nepomůže ani tvrzení, že odpovědný učinil vše co bylo v jeho silách, aby vzniku škody zabránil nebo že prokáže, že přesně dodržel návod k použití látky nebo přístroje
– relevantní však může být zavinění poškozeného
