Vznik odpovědnosti za vady předpokládá:
a) porušení původní smluvní právní povinnosti zcizitele přenechat nabyvateli věc bez vady,
b) výskyt, respektive projevení se vady buď již v době plnění anebo v záruční době,
c) příčinná souvislost mezi a) a b).
Za vady lze považovat nedostatky věci, které vznikly nabyvateli tím, že mu zcizitel nepřenechal takový předmět plnění, který podle smlouvy a z ní vyplývající smluvní právní povinnosti přenechat měl.
Třídění na vady faktické a právní, přičemž faktickými jsou vady jakosti a množství a právními vady bránící tomu, aby nabyvatel po právní stránce nabyl k poskytnuté věci dle smlouvy všech práv jichž nabýt měl.
Zcizitel však za určité vady neodpovídá, i když v době plnění existují. Jde o:
– vady zjevné, zjistitelné při obvyklé pozornosti bez odborných znalostí,
– vady zjistitelné v katastru nemovitostí,
– vady věci určené úhrnem,
– vady věci, kde se nabyvatel již vzniklých práv z odpovědnosti za vady písemně vzdal.
Uplatnění práv z odpovědnosti za vady prochází třemi fázemi. V prvé fázi je třeba existenci vad zjistit. V druhé fázi je třeba zjištění vady včas oznámit. Vytčení vady je jednostranný adresovaný projev vůle nabyvatele vůči zciziteli, spočívající v dostatečně určitém označení vady, respektive v dostatečně určitém popsání toho, jak se vada navenek projevuje.
Pokud nabyvatel včas a řádně vytkl vady zciziteli, avšak mezi ním a zcizitelem k mimosoudní nápravě nedošlo, nastupuje třetí fáze, kdy nabyvatel musí uplatnit již konkrétní práva z odpovědnosti za vady u procesního orgánu, tj. žalobou u soudu.
