Výpověď
Výpověď je jednostranný právní úkon, kterým může skončit pracovní poměr jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance. Jedná se o projev vůle jedné strany směřující ke skončení pracovního poměru, a to nezávisle na vůli druhé strany. Zákoník práce stanoví obecná pravidla, bez jejichž dodržení je výpověď neplatná, přičemž je nepodstatné, zda výpověď dává zaměstnanec nebo zaměstnavatel:
– skončení pracovního poměru nastává až po uplynutí výpovědní doby,
– výpověď se dává písemně,
– výpověď musí být doručena druhému účastníku,
– je-li výpověď doručena druhému účastníku, lze ji odvolat jen s jeho souhlasem,
– délka výpovědní doby je dva měsíce, výjimkou jsou případy, kdy výpověď dává zaměstnavatel z tzv. organizačních důvodů, kdy je výpovědní doba tři měsíce (např. zruší se pracovní místo a zaměstnanec se stane pro zaměstnavatele nadbytečným),
– výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce, který následuje po doručení výpovědi.
Zaměstnanec může dát výpověď z pracovního poměru z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu, ale zaměstnavatel může dát výpověď zaměstnanci jen ze zákonných důvodů (např. porušení pracovní kázně, pro zdravotní nezpůsobilost) a jen splní-li další podmínky, které stanoví zákoník práce.
