33. ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
Ke změně pracovního poměru může dojít buď změnou obsahu pracovního poměru nebo změnou zaměstnavatele (na straně zaměstnance je změna vyloučena, neboť zaměstnanec je povinen konat práci osobně).
Změna v obsahu pracovního poměru znamená, že se mění práva a povinnosti účastníků pracovního poměru
Nejčastějším právním základem pro změnu obsahu pracovního poměru je dohoda účastníků.
Ke změně v obsahu pracovního poměru může dojít i na základě jednostranného právního úkonu, jen však ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatel může jednostranně změnit jen druh práce, a to ve výjimečných případech a za podmínek, které stanoví zákoník práce. Tato změna pracovního poměru se označuje jako převedení na jinou práci (zdravotní důvody, těhotenství, rozhodnutí soudu, porušení pracovní kázně).
Za změnu pracovního poměru se považuje i pracovní cesta, což je dočasná změna místa výkonu práce. Zaměstnavatel ovšem může zaměstnance vysílat na pracovní cesty, jen tehdy, dohodne-li se na tom s ním v pracovní smlouvě.
