34. ÚSTŘEDNÍ A ÚZEMNÍ ORGÁNY STÁTNÍ SPRÁVY

Ústřední orgány státní správy: jsou rozlišeny podle toho zda vedoucí orgánu je členem vlády (ministerstva) nebo ne, pak působí tyto orgány samostatně. Záleží na formě vlády – v prezidentské formě zpravidla všechny ústřední orgány jsou podřízeny hlavě státu, v parlamentní formě působí častěji samostatně. Pro ustanovování do čela orgánu je používán princip jmenovací kontrola je zajišťována možností interpelací a dotazů poslanců parlamentu, zřizování vyšetřovacích a kontrol-ních výborů (tato tradice vychází z ustavování vyšetřovacích výborů Kongresu USA), vláda má ústavně poli-tickou odpovědnost za svou činnost. Funkční období může a nemusí korespondovat s funkčním obdobím parlamentu – záleží, zda v čele orgánů je člen vlády či nikoliv. Vnitřní struktura: zpravidla popsána ve statutu orgánu (zda je to orgán kolegiální, monokratický, organizační struktura, dělba činností a úkolů, kdo je odpovědný a kdo řídí, otázky působnosti a pravomoci…) Působnost: – koncepční působení a rozhodování v rámci resortu (realizace, odpovědnost, analýza, kontrola..rezortu) – řídící a organizující působení – vůči jim podřízeným územním orgánům státní správy – správné procesní postavení – ministerstvo vystupuje v rámci právní úpravy jako druhoinstanční orgán – od vlády se ministerstva odlišují svou resortní specializací, někdy i územní (jen pro zámořské území), osobní (jen pro uprchlíky, vojáky) a časovou (vytvořeno pro určitý úkol) stránkou působnosti Typy rozhodnutí: – akty řízení – interní normativní instrukce, služební pokyny pro činnost samotného ministerstva a pro podřízené orgány – rozhodnutí týkajících se konkrétních záměrů a návrhů ministerstva – vyhlášky – odvozené obecně závazné právní předpisy – rozhodnutí ve správním procesu – prvnoinstanční či druhoinstanční Územní orgány státní správy: zajišťují výkon státní správy ve vztahu k jednotlivým administrativně či jinak vymezeným částem státu. Členíme je na: – místní orgány státní správy – vůči příslušnému území-okresu,kraji- mají obecnou-zajišťují více činností (školství, správu silnic, …)- působnost (okresní úřady, krajské úřady) – územně dekoncentrované orgány státní správy – nemusí být zřízeny ve všech krajích, jsou vytvářeny jen pro určitý účel a proto mají specifickou působnost týkající se pouze této činnosti (celní, těžební org.) Znaky: – subordinace – princip nadřízenosti a podřízenosti (min. školství, krajský školský úřad, škola) – instanční vztahy – zda je to prvnoinstační či druhoinstanční orgán – uplatnění zásady monokratické (v čele přednosta kraje) a jmenovací (je jmenován vládou) – místní orgány státní správy mohou vydávat odvozené obecně závazné právní předpisy (vyhlášky)