Může jít o smlouvy:
– Státy mohou založit mezinárodní smlouvou určitý celek – zónu volného obchodu, celní unii, společenství. Existují případy, kdy jsou na orgány těchto celků přeneseny pravomoci k rozhodování (Smlouva ES).
– Další typ smluv spadá svým obsahem a dopadem do oblasti mezinárodního práva soukromého. Smlouvy, které obsahují unifikaci právních institutů či dílčích otázek, problematiku uznání a výkonu cizích rozhodnutí soudu či rozhodčích nálezů. Patří sem i smlouvy, jejichž smyslem je odstranění teritoriálního omezení ochrany určitých práv.
Dvoustranné mezinárodní smlouvy
Jsou smlouvy, které mezi sebou uzavírají jen dvě smluvní strany. Obvykle jde o smlouvy v oblastech:
– obchodu,
– smlouvy v oblasti daňové – snažící se o odstranění problému zdanění jedné činnosti či hodnoty ve dvou státech,
– celní,
– právní pomoci,
– dalších jako je doprava, vzájemné uznávání certifikací,platební styk, společná výstavba děl, apod.
Platná mezinárodní smlouva zavazuje přímo jen subjekt mezinárodního práva veřejného, tj. stát a mezinárodní organizace. Subjekty vnitrostátního práva zavazuje teprve poté, co je transformována do vnitrostátního práva. ČR uzavřela desítky mezinárodních smluv v oblasti mezinárodní ekonomické spolupráce. Silný vliv na formování vnějších ekonomických vztahů ČR mají dnes mezinárodní smlouvy uzavírané s Evropskými společenstvími.
