Právo zahraničního obchodu

Tento zákon platil až do nabytí účinnosti zákona o hospodářských stycích se zahraničím. Tímto zákonem bylo komplexně upraveno postavení podniků zahraničního obchodu. Ty byly definovány jako samostatné české právnické osoby zřízené pro výkon zahraničně obchodní činností.
Model řízení po roce 1990 – byla v souvislosti s liberalizací řada ustanovení zákona postupně zrušena. S tím došlo k zániku monopolu státu v oblasti vnějších ekonomických vztahů.
Od roku 1992 jsou k činnostem v oblasti vnějších hospodářských styků oprávněni všichni podnikatelé, pokud zákon nestanoví jinak. Regulace této oblasti – pokud existuje – se váže spíše na nepřímé způsoby ovlivňování či komoditní regulaci.
Obecně. Vývoz, dovoz či tranzit zboží, služeb, kapitálu atd. je ovlivněn přímo či zprostředkovaně existencí různých obchodně politických či ekonomických opatření.
Důvody pro přijímání různých opatření či omezení jsou různé. Mohou být dány jak ze strany mezinárodního společenství, tak i ze státu samotného. Z hlediska obsahového může jít o:
– realizaci obchodně politických zájmů, nebo/a
– bezpečnostních zájmů, nebo/a
– ochranu kulturních hodnot, nebo/a
– hygienických zájmů či šířeji zájmů v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti, životního prostředí atd., a/nebo
– hospodářských a jiných zájmů státu.