FINANČNÍ PRÁVO

Kdo je devizovým orgánem?
Je Česká národní banka nebo ministerstvo financí, přičemž věcnou a osobní příslušnost stanoví devizový zákon.
Devizové právo představuje regulaci operací s devizovými hodnotami, přičemž jeho účelem je ochrana měny a platební bilance státu. Obsahem devizově právních norem jsou práva a povinnosti osob (tuzemců a cizozemců-devizový tuzemec, devizový cizozemec) např. při nakládání s cizí měnou (směnárenské služby, investice do a ze zahraničí, poskytování a přijímání úvěrů ve vztahu k zahraničí), zahraničními cennými papíry a finančními deriváty, ale také tradičně do devizového práva se řadí úprava podmínek nabývání nemovitostí cizozemci. Devizové právo v rámci přiznání práv a určení povinností osobám (devizový statut) nerozlišuje mezi nimi co do státní příslušnosti nebo země původu kapitálu, ale rozhodné je místo bydliště nebo sídla osoby. Má-li fyzická osoba bydliště na území České republiky nebo právnická osoba své sídlo, pak má devizový statut tuzemce, všechny ostatní fyzické a právnické osoby jsou cizozemci. Zvláštní kategorií osob v devizovém právu jsou devizová místa – jsou to banky nebo pobočky zahraničních bank (pobočky cizozemců!), jejichž povolení působit jako banka nebo povolení působit jako pobočka zahraniční banky v České republice vydaná Českou národní bankou obsahují povolení k devizovým operacím, což je součástí generálního povolení, které spíš opačně bývá omezováno; nebo se jedná o devizová místa nebankovní, kterým příslušný devizový orgán vydal devizovou licenci opravňující k určité kategorii devizových obchodů (např. výkon směnárenských služeb, tj. nákup a prodej cizí měny za měnu českou) nebo kterým příslušný živnostenský úřad vydal koncesní listinu na výkon koncesované živnosti směnárenská činnost (pouze nákup cizí měny). Devizovým orgánem je Česká národní banka nebo ministerstvo financí, přičemž věcnou a osobní příslušnost stanoví devizový zákon.