Následky právních vad mez. smluv

mohou učinit smlouvu: a) relativně neplatnou – pohlížíme na ní jako na platnou, dokud se jedna ze stran smlouvy nedovolává její neplatnosti; – omyl – vada konsensu; musí se však jednat o omyl faktický (nikoliv právní, tzn. že stát měl určité představy o právních následcích smlouvy, které se ukázaly mylné – to nemůže způsobit neplatnost smlouvy – platí zásada „neznalost neomlouvá“) a omyl podstatný. Faktický – strana neznala určité skutečnosti, které byly pro vznik smlouvy podstatné a bez nichž by smlouva nepodepsala. o i tento omyl nečiní smlouvu automaticky neplatnou, strany se jí musí řídit až do té chvíle, kdy se jedna strana odvolá na neplatnost a povolaný orgán (MSdvůr) rozhodne o neplatnosti smlouvy. Pak je smlouva neplatná od svého vzniku – uzavíráním smlouvy stát porušuje vnitrostátní předpis zásadního významu – smlouva je podepsána osobou, která nebyla v konkrétním případě zmocněná k podpisu smlouvy, a to za podmínky, že toto omezení plné moci bylo včas a úředně jiným stranám sděleno b) absolutně neplatnou v případě, že obsahuje ustanovení, která odporují zásadám kogentních norem obecného MP – neplatností není postihován konsensus, ale samotný obsah smlouvy, je automaticky neplatná a není potřeba vyslovit její neplatnost, je neplatná od samého počátku c) nicotnou = non negotium jedná se o případ, kdy právní úkon, smlouva vůbec nevznikne To může nastat, když zástupce státu, který smlouvu podepisuje, ji podepisuje pod fyzickým nebo psychickým nátlakem jsou to vzácné případy, typický příklad – král Jindřich I. věznil po 2 měsíce papeže v r. 1111, aby podepsal konkordát výhodný pro Anglii; případ Dr. Háchy v Berlíně je v dokumentech o MP uváděn jako ojedinělý – není to čistý příklad násilí, nicméně tato smlouva je jako jedna z novodobé historie uváděna jako příklad psychického nátlaku. V podstatě už v této době bylo německé vojskou na území ČSR Je možné tyto případy určitým způsobem ošetřit, a to v případě, že (ne)dojde kratifikaci parlamentem toho konkrétního státu. Poté co smlouva je uzavřena, podepsána, ratifikována, dochází k publikování mez. smluv. Jsou publikovány jak na mezinárodní úrovni, tak na úrovni konkrétních států. – Sbírka mezinárodních smluv – samostatná sbírka od 1.1.2000 – Oficiální sbírku svých mez. smluv vydává OSN – United Nation Threaty Series – v odborných časopisech