23. Zánik závazků, celkový přehled ve vazbě na občanskoprávní úpravu
Závazkový vztah zaniká v důsledku určité právní skutečnosti; ta může vyplývat:
ze zákona
ze smlouvy uzavřené smluvními orgány
z rozhodnutí příslušného orgánu, např. soudu
Zánik závazků upravuje OZ obecně § 559 – 587, ObchZ § 324 – 364, § 292/5. Oba zákoníky obsahují take speciální úpravu zániku závazků u jednotlivých smluvních typů.
Podle toho na základě jakých skutečností dochází k zániku závazku, rozeznává OZ i ObchZ zánik závazku na základě:
jednostranného právního úkonu (např. splnění závazku, odstoupení od smlouvy, výpověď, jednostranné započtení pohledávek, uložení do úřední úschovy)
dvoustranného právního úkonu (např. prominutí dluhu, narovnání, vzdání se práva, započtení pohledávek dvoustranným právním úkonem)
právní události (např. uplynutí doby, smrt dlužníka nebo věřitele, nemožnost plnění)
právní skutečnosti (např. prodlení u fixní smlouvy, neuplatnění práva)
jiné skutečnosti
ObchZ obsahuje samostatnou úpravu zániku závazku jeho splněním, v případě nesplněného závazku odstoupením od smlouvy, dodatečnou nemožností plnění, zaplacením odstupného, zmařením účelu smlouvy, započtením pohledávky.
