Zánik alternativních závazků
– pokud smlouva lhůtu neurčuje, musí věřitel určit způsob plnění do doby, kdy má být plněno; lhůtu buď určí smlouva nebo podpůrně zákon, případně soud
– právo zvolit způsob plnění se opět vrátí k dlužníkovi, pokud je věřitel s volbou v prodlení
– určení způsobu splnění může být učiněno jak výslovně, tak mlčky, tj. faktickým plněním a věřitel poskytnuté plnění neodmítne
– u jednotlivých typů smluv je někdy od této obecné úpravy odchylná úprava (např. § 436 ObchZ – právo volby mezi nároky z vad zboží za stanovených podmínek náleží kupujícímu)
– po provedení způsobu splnění a jeho sdělení druhé straně ji nelze jednostranným právním úkonem změnit
Částečné plnění
– § 329 ObchZ, pokud neodporuje povaze závazku
– je-li závazek splněn jen z části, zůstává co do zbytku nesplněn se všemi důsledky, které se váží k prodlení s plněním
– částečné plnění nesmí být v rozporu s hospodářským účelem smlouvy
– nutno odlišovat od dílčího plnění (= změna v předmětu plnění, pokud s tím věřitel souhlasí)
– částečným plněním je i případ, kdy část plnění vykazuje vady a s ohledem na § 324 ObchZ nedochází k zániku závazku splněním
– ve smlouvě lze přípustnost částečného plnění vyloučit