Řízení o přestupcích – prameny úpravy, přezkoumávání rozhodnutí…

Druhy ochranných opatření podle přestupkového zákona

 Účel ochranných opatření – odstranění, omezení, snížení nebezpečí dalšího porušení nebo ohrožení zájmů chráněných ZoPř

a) omezující opatření (§ 17 PřesZ)
 spočívá v zákazu navštěvovat některá veřejně přístupná místa a místnosti
 lze uložit pouze za přestupky
a) na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
b) proti veřejnému pořádku
c) proti občanskému soužití
 musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného přestupku a jeho následkům
 omezující opatření lze uložit pouze se sankcí, ne samostatně
 lze uložit maximálně na dobu jednoho roku, neexistuje podmíněné upuštění od zbytku jeho výkonu
 dodržování podléhá správnímu dozoru

b) zabrání věci
 lze uložit jen pokud nebylo uloženo propadnutí věci
 předpokladem je, že jde o věc, která náleží pachateli, kterého nelze stíhat (pro nedostatek věku, z důvodů amnestie nebo uplynutí doby) nebo o věc, která pachateli nenáleží (např. je ve spoluvlastnictví)
 musí být odůvodněno potřebou ochrany bezpečnosti osob nebo majetku nebo jiného obecného zájmu (např. veřejného klidu)
 na rozdíl od přestupku lze o zabrání věci rozhodnout do dvou let od jednání, které má znaky přestupku
 stejně jako u propadnutí věci, také u zabrání platí, že je nelze vyslovit, pokud by hodnota věci byl a v nápadném nepoměru k povaze jednání majícího znaky přestupku
 vlastníkem věci se stává stát

U obou ochranných opatření je výslovně uveden požadavek přiměřenosti.