Řízení o přestupcích – prameny úpravy, přezkoumávání rozhodnutí…

Zákaz činnosti
 lze uložit za:
1) přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu
2) přestupky na úseku podnikání
3) přestupky na úseku zdravotnictví
4) přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi
5) přestupky na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství
6) přestupky na úseku spojů
 účelem je zabránít pachateli především v případné recidivě
 je závažným zásahem do právního postavení osob
 ZoPř kromě obecných podmínek pro ukládání sankcí stanoví i zvláštní podmínky pro uložení této sankce
 lze uložit samostatně nebo s jinou sankcí
 jen za přestupky, u nichž to ZoPř nebo jiný zákon výslovně dovoluje
 současně je stanovena horní hranice doby, na kterou je možno zákaz činnosti uložit, nejčastěji do 1 roku
 předmětem sankce zákazu činnosti může být pouze činnost:
a) kterou pachatel v době spáchání přestupku vykonával v pracovním nebo jiném obdobném poměru
b) k níž je třeba povolení nebo souhlasu státního orgánu (např. řidičský průkaz)
 společnou podmínkou je, že pachatel spáchal přestupek takovou činností nebo alespoň v souvislosti s ní
 zakázat lze i činnost, kterou pachatel vykonává bez požadovaného povolení nebo souhlasu
 po uplynutí poloviny doby, na kterou byl vysloven zákaz činnosti, může pachatel přestupku (u mladistvého jeho zákonný zástupce nebo orgán péče o dítě) žádat o upuštění výkonu zbytku této sankce
 o žádosti rozhoduje správní orgán, který přestupek projednal v I. Stupni
 proti rozhodnutí o návrhu na upuštění od výkonu zbytku zákazu se nelze odvolat
 v případě negativního rozhodnutí nelze návrh podat znova
 mladistvému lze zákaz činnosti uložit jen v případě, že to nebrání jeho přípravě na budoucí povolání
 úmyslné porušování zákazu činnosti bude posuzováno jako TČ maření výkonu úředního rozhodnutí