Vznik a zánik funkce soudce.
Vznik a zánik funkce soudce.
Ústava a Listina vytváří základy pro zabezpečení nezávislosti soudcovské. Nezávislost soudcovská je zajištěna především jeho neodvolatelností a nepřeložitelností. Soudcovská funkce je navíc oddělena od souběžného zastávání jiného ústavního činitele ( prezident , člena parlamentu , ministra ) a současně také omezena podnikatelská a politická aktivita.
Soudce je do své funkce jmenován prezidentem republiky , což je akt , který ke své platnosti vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády podle čl. 63 odst. 3. Trvání mandátu soudce není v Ústavě omezeno. Prezident taktéž jmenuje předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti jmenuje podpisy předsedy a místopředsedy vrchních soudů a krajských soudů.
Podmínky nutné pro jmenování soudcem :
Způsobilost k právním úkonům
Dovršení věku 30 let
Vysokoškolské právnické vzdělání
Bezúhonnost
Složení odborné justiční zkoušky ( 3 letá čekatelská praxe )
Souhlas se svým jmenováním k určitému konkrétnímu soudu
Jmenován bez časového omezení
Jmenován prezidentem za kontrasignace předsedy vlády
Skládá slib , je nezávislý , nestranný , neodvolatelný, nepřeložitelný proti své vůli
Zpřísněné podmínky trestního stíhání , kárná odpovědnost
Funkce soudce podle § 44 a nasl. zákona zaniká :
odvoláním
vzdáním se funkce
zproštěním ministrem
ze zákona právní moci rozsudku , jímž je soudce odsouzen za úmyslný trestný čin
ztrátou občanství
