Soustava soudů a jejich druhy.

Soustava soudů :
Nejvyšší soud
Nejvyšší správní soud – Brno
Vrchní soud – sídlí v Praze a Olomouci
Krajské soudy – sídlí soudních krajích
Okresní soudy – sídlí v okresních městech
Pražský vrchní soud nemá teritoriální příslušnost k Moravě. Došlo k tomu vlastně tím , kdy čtyřčlánková soustava vznikla propadem federální soustavy. Část kompetencí Nejvyššího federálního soudu přešla na Nejvyšší soud v Brně. V Olomouci vznikl bratříček pražského vrchního soudu , na který přešly kompetence federálního vrchního soudu. Vrchní soud má v pravomoci zemskou justici , mohou vydat stanoviska vzhledem ke svým krajům.
Každá věc , až vznikne kdekoliv , musí mít šanci být přezkoumána. Drtivá většina věcí začíná u okresního soudu a končí u krajského soudu. Jsou ale i individuální záležitosti , které mohou být projednávány u nejvyššího soudu ( např. jako opravný k rozhodnutí ministerstva o rozpuštění politické strany ). Odvolací instancí je nejbližší výše stojící. Kterékoliv rozhodnutí těchto článků může být přezkoumáno Ústavním soudem z pohledu ústavnosti.
Soudy mají podle jednotlivých právních odvětví stanovenou věcnou působností např. trestněprávní , občanskoprávní , obchodně právní atd. Z tohoto hlediska mají soudy svoji vnitřní skladbu – existují typy senátů , u Nejvyššího soudu typy kolegii. Ne všechny typy senátů jsou u všech soudů ( obchodní je z větší části až u krajských soudů ).
Z ústavní koncepce vyplývá , že Ústava nepočítá s jinými než vyjmenovanými soudy , a proto vylučuje soudy zvláštní nebo mimořádné. Ústava tak nezakládá řešení situace výkonu spravedlnosti za válečného stavu , zejména stav , kdy byla znemožněna činnost řádných soudů.
Ústava společně s novelou zákona č.17/1993 Sb. zavádí dva vrchní soudy a to jeden v Praze a druhý v Olomouci. Vrchní soud vedle rozhodování o řádných a mimořádných opravných prostředcích zaujímá stanoviska k výkladu zákona a jiných právních předpisů ve vztahu k rozhodnutím soudu ve svém obvodu. Přezkoumává zákonnost rozhodnutí i jiných orgánů v případech stanovených zákonem. Vrchní soud má kolegia trestní , vojenské , občansko právní , obchodní a správní.
Nejvyšší soud nyní rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím vrchních soudů , zaujímá stanoviska k výkladu zákonů a jiných právních předpisů a rozhoduje i v jiných zákonem stanovených případech. Tvoří jej kolegia trestní , vojenské , občansko právní a obchodní.