Ústavní základy organizace české veřejné správy…

– 4) veřejné ozbrojené sbory nebo veřejné neozbrojené sbory – výkon státní správy hl. ve věcech správního dozoru (Policie ČR, Správa požární ochrany); zvláštní případ je celní správa; nezařazuje se sem armáda

– 5) hlava státu – s výhradami; většina rozhodnutí prezidenta z oblasti státní správy patří do skupiny rozhodnutí, k nimž je nutná kontrasignace předsedy vlády, popř. člena vlády -> nastupuje zde odpovědnost vlády, a proto nelze jednoznačně prohlásit prezidenta za vykonavatele státní správy

– 6) státní úřady vykonávající státní správu mimo její organizační soustavu – spojují v sobě nezávislost a zároveň výkon státní správy; v jejich funkci jsou většinou dozor, rozhodovací a sankční funkce (např. Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání, Úřad pro ochranu osobních údajů)

– nepřímí vykonavatelé:
– zákonem na ně byl výkon státní správy delegován; nejdůležitějším případem delegace výkonu státní správy na jiný subjekt veřej. správy je přenesená působnost vykonávaná orgány obcí a krajů – § 105 Ú
– zákon stanoví, které územní celky to budou a v jakém rozsahu budou přenesenou působnost vykonávat
– přenesená působnost je vykonávána:
– obecními úřady
– pověřenými obecními úřady
– obecními úřady obcí s rozšířenou působností
– krajskými úřady
– zvláštními orgány obcí a krajů
– komisemi rad obcí
– X není-li zákonem výslovně svěřena jinému orgánu obce či kraje