Ústavní koncepce státního zastupitelství.

V době branné pohotovosti státu také vyšší a nižší polní státní zastupitelství. Spory o příslušnost mezi státními zastupitelstvími rozhoduje státní zastupitelství , které je vůči oběma nejblíže vyšší a také je příslušné rozhodovat o opravných prostředcích proti rozhodnutím bezprostředně nižších státních zastupitelství. V čele státního zastupitelství stojí zástupci a je zastupují jeho náměstci nebo náměstci v pořadí určeném vedoucím státním zástupcem. Státním zástupcem může být jmenován občan ČR , který je způsobilý k právním úkonům , bezúhonný , v den ustanovení dosáhl věku nejméně 25 let , má vysokoškolské právnické vzdělání , úspěšně složil závěrečnou zkoušku a souhlasí se svým ustanovením do funkce a s přidělením k určitému státnímu zastupitelství. Pracovní poměr vzniká jmenováním a zástupce skládá slib do rukou ministra spravedlnosti. Pracovní poměr státního zástupce zaniká např. dnem právní moci rozsudku , kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně , dnem právní moci rozsudku , který byl zbaven způsobilosti k právním úkonům , dnem právní moci rozhodnutí o propuštění v kárném řízení , dnem kdy pozbyl státní občanství ČR atd. Nejvyššího státního zástupce jmenuje do funkce a odvolává vládu na návrh ministra spravedlnosti. Ostatní vedoucí státních zastupitelství jmenuje do funkce a odvolává ministr spravedlnosti. Státní zástupce je kárně odpovědný za kárné provinění ( porušení služebních povinností nebo nevhodné chování , které je v rozporu s jeho postavením ). O kárném provinění rozhoduje kárný senát , který se skládá z předsedy a dvou členů jmenovaných ministrem spravedlnosti ze státních zástupců. Proti rozhodnutí kárného senátu o návrhu na uložení kárného opatření , mohou navrhovatel a státní zástupce podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí opravný prostředek. O něm rozhoduje Nejvyšší soud. Právní čekatelé na funkci státního zástupce mají povinnou 3 letou praxi.