Ústava jako právní norma (ústava jako normativní systém). Pojetí funkcí státu.

Struktura ústavní normy
Zvláštnosti předmětu ústavy se promítají též do zvláštností struktury ústavních norem. Klasickou strukturu právní normy ( hypotéza , dispozice , sankce ) v ústavě prakticky nelze nalézt. Hypotézy nejsou zpravidla vyjádřeny nebo je možné je najít v jiných ustanoveních ústavy. Dispozice ústavních norem nejsou dispozicemi typickými , neboť nejsou pravidly chování. Dispozice ústavních norem většinou určují ústavní subjekty , soustavu státních orgánů , jejich vzájemné vztahy , kompetence , princip postavení člověka a občana , apod.
Ve struktuře ústavněprávních norem obvykle chybí sankce. Existují však sankce za porušení odpovědnosti vyplývající z ústavních norem , upravené přímo ústavou. Pak lze najít normy i s plnou strukturou ( srov. Např. čl. 59 a 60 Ústavy ČR )
Princip jednoty ústavy vyžaduje , aby na všechny normy bylo pohlíženo jako na normy rovnocenné , jež stojí na stejné úrovni. Přesto je literatuře upozorňováno na pokusy vyčleňovat některé ústavní normy jako normy vyšší hodnoty.
Pojetí funkce státu
Jak jedná a jak se jeví svojí činností.
Funkce jsou dobově podmíněny, což závisí na stupni vývoje a kulturnosti společnosti.
Fce je podmíněna i formou státu (federativní, unitární)
Fce jsou ovlivňovány formou vlády, což je určitý způsob organizování moci. Formou vlády je republika, monarchie, parlamentní či prezidentská republika a další formy.
Moderní společnost – stanovení pravidel „hry“ – fungování institucí
podporuje rozvoj trhu opatřeními cenové, rozpočtové, kreditní, daňové politiky.
Úloha „grant kultury národa“ – zaručuje rozvoj umění, zákaz cenzury..
Přispívá k ochraně životního prostředí
Intenzivně se zapojuje do podpory technického vývoje (vzdělávací polit.)