Klasické modely ústavnosti a česká ústavnost. Ústava jako právní status veřejné moci a státu zejména.

23. Klasické modely ústavnosti a česká ústavnost. Ústava jako právní status veřejné moci a státu zejména.
Ústavnost je historickým , politickým a právním jevem. Ústava vzniká a vyvíjí se v určité společenské realitě a je tudíž v závislosti na zvláštnostech určité země originálním dokumentem.
Postupně se vytvořily typy ústav jako výraz charakteru právního systému , vnitřní formy státu ( státy jednoduché nebo složené ). Zvláštní může být systém ochrany ústavnosti apod. Vzhledem k tomu , že jde o ucelené systémy , které přes svoji originalitu jsou mnohdy typové obdobné , blízké , lze tedy hovořit o ústavních modelech.
Zkoumání ústavních modelů má jen smysl historicko genetický , což umožňuje poznat , jak a kdy vzniká určité pojetí ústavního institutu. Zkoumáním ústavních systémů se zabývá ústavní právo srovnávací jako vědecko pedagogická disciplína , která bývá součástí ústavního práva.
Ústavní model je především závislý na typu ústavy – ( psané a nepsané ). Mnoho zemí přijali psanou ústavou jako zvláštní formální a textový dokument nebo skupinu dokumentů , které zaujímají mimořádné místo v právním systému.
Je málo zemí světa , jež nemají nepsanou ústavu – Velká Británie , Nový Zéland , Izrael. Země které považují na nejvyšší zákon Korán – Saudská Arábie , Libye a Omán.
Ústava je produktem moderní doby , vzniká v určité etapě vývoje společnosti.
Moderní ústava :
Ústavy vzniklé z počátku kapitalismu , spjaté s revolucemi anglickou , americkou a francouzskou. Tytop ústavy jsou založeny na koncepci dělby moci a v tom smyslu upravují většinou soustavu nejvyšších státních orgánů a jejich vztahy. Představují novou filosofii týkající se postavení člověka ve společnosti jako svobodného individua.
Ústavy 19. století odrážejí historický vývoj jednotlivých států , revoluce a zvraty , střídání manarchistických či republikánských režimů ( vývoj Francie ). Většinou upravují vztahy mezi nejvyššími státními orgány a utvrzují politické svobody občanů.
Ústavy vzniklé po 1. světové válce ( Republiky Československé 1920 , Výmarské republiky 1919 , Významně prohlubují pojetí pluralitní