SANKCE A NUCENÝ VÝKON KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA

SANKCE A NUCENÝ VÝKON KOMUNITÁRNÍHO PRÁVA

– možnosti Společenství vynucovat plnění povinností jsou v důsledku SEU velmi reálné
– dělení sankcí -> donucovací sankce a sankce represivního charakteru (ty mají ale i pre-ventivní aspekt)
– dále se dělí na sankce realizované podle komunitárního práva ( => namířené proti člen. státům) nebo sankce podle práva člen. států ( => směřují proti soukromým osobám)
– sankce mohou být napadány žalobou pro neplatnost u Soudu prvního stupně
– sankce proti členským státům:
– nelze aplikovat sankce podle mezinárodního práva; vylučuje se i možnost jeho subsidiárního použití
– čl. 228 SES – obsahuje důležitý mechanismus sankcí: po porušení podá Komise žalobu u ESD => ten má učinit opatření k zastavení porušování práva ES a napravení následků, Komise je oprávněna přezkoumat, zda to člen. stát plní X zjistí-li, že ne => vydá stanovisko, stát je povinen ve stanovené lhůtě využít možnosti k nápravě, neučiní-li -> opět k ESD – paušální pokuta nebo penále
– nová sankce dle Amsterdamské smlouvy – použije se v případě nerespektování základních principů stanovených v čl. 6 SEU -> jde o pozastavení určitých členských práv (nelze ale pozastavit všechna); je nutné vycházet ze zásady proporcionality
– nepřímá sankce ESD – institut bezprostředního účinku směrnice, která nebyla provedena řádně nebo včas -> komunitární práva se musí uskutečnit navzdory protiprávním jednáním členského státu
– náhrada škody při porušení práva ES (Francovich; Brasserie du Pêcheur)