Práva národnostních a etnických menšin, ústavněprávní obsah, zákonný obsah.
Úprava v rámci mezinárodního práva :
1 ) OSN – výsledek několika smluv
Mezinárodní pakt o občanských právech
Úmluva o zákazu genocidy – jde v podstatě o právo na život ( zákaz vyvražďování )
2) Regionální
Rada Evropy – Evropská úmluva o lidských právech , později byla přijata rámcová úmluva ( státy se nemohly dohodnout )
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě – vytvořila institut Vysokého komisaře pro národnostní menšiny
Afrika atd.
Úprava v rámci ČR
Ta sahá do roku 1920 , kdy byla přijata 1. ústava Československa , která se zabývala úpravou menšin. Garantovala jazyková práva , podíl na věcech veřejných. Byla přijata jako samostatná část v Ústavě , protože to bylo podmínkou uznání české státnosti vítězných mocností ( Versailles ).
1939 – 1945 : doby nesvobody – nelze vůbec hovořit o ochraně práv menšin. Po roce 1945 byly menšiny považovány za příčinu války.
1968 : přijat ÚZ o postavení národností – uznal ale jen 4 menšiny , což bylo diskriminující vzhledem např. k Židům.
1991 : přijat ÚZ , který byla přijata Listina a v ní hlava III. Čl. 24 , 25.
1993 : Listina byla přijata do Ústavy , článek 24 je nutné vykládat společně s čl. 3 odst. 2. Listiny – svobodná volby národnosti nemůže být nikomu na újmu. Článek 25 – práva jazyková , sdružovací , kulturní , vzdělávací v jejich jazyce.
S tímto souvisí obecný princip rovnosti a nediskriminace. Celá základní úprava se však dále tříští do dalších 36 zákonů , které upravují jednotlivosti vztahující se k národnostním menšinám ( zákon o zaměstnanosti , o výkonu vazby , zákon o ochraně osobních údajů atd. ).
