Co je ústavní pořádek podle Ústavy ČR? Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
Datum 6. června 1992 je datem poslaneckých voleb, od nichž se odvo¬zuje mandát pro rozdělení ČSFR na dva samostatné státy.
Z výše uvedeného vyplývá, že součástí ústavního pořádku jsou pra¬meny ústavního práva vzniklé v bývalém Československu, což svědčí o částečné ústavněprávní kontinuitě ČR s Československem. Na druhé straně Ústava část materie ústavního práva upravuje zcela nově, čímž zakládá částečnou diskontinuitu ústavního vývoje. V čl. 112 odst. 2 pak Ústava uvádí československé ústavní zákony, které ruší, čímž ústav¬něprávní diskontinuitu rozšiřuje. Podle čl. 112 odst. 3 Ústavy zbylé ústavní zákony ČSFR platné na území ČR ke dni účinnosti Ústavy mají právní sílu zákona. Jsou tedy převzaty do právního řádu ČR, nikoliv do ústavního pořádku.
Na základě uvedeného lze v ústavněprávní oblasti hovořit o kontinuitě a současně o diskontinuitě.
Pojetí státu
Veřejná moc má podobu státu. Stát je typem organizované autority, která maj určitou strukturu.
Stát je tedy nástroj (instituce) společnosti, jehož základním úkolem je zajišťovat její soudržnost. Úloha státu spočívá v tom, že vytváří závazná pravidla života ve společnosti – právní normy, že dohlíží na jejich dodržování a postihuje jejich porušování.
Další úlohou státu je chránit mír, pořádek a bezpečnosti – úloha spočívá v povinnosti bránit stát před vnějšími nepřáteli. Stát je určitý celek či systém, který sestává z jednotlivých částí, jimiž jsou různé státní orgány, úřady, ústavy a zařízení.
Stát disponuje mocí. Moc je společenský vztah, z něhož jednomu jeho účastníkovi vyplývá právo přikazovat něco druhému účastníkovi, tomu z něho plynou povinnosti.
Stát disponuje určitou mocí ve vztahu k obyvatelstvu, které se nalézá na jeho území.
V demokracii je zdrojem moci lid a existuje zde dělba moci – moc zákonodárná, výkonná a moc soudní. Stát lze posuzovat z mnoho pohledů – geograficky, sociologicky, politicky, theologicky atd.
