Evropská úmluva o základních právech a svobodách jako pramen ústavního práva ČR. Pojetí funkcí státu, jejich historická souvislost.

29. Evropská úmluva o základních právech a svobodách jako pramen ústavního práva ČR. Pojetí funkcí státu, jejich historická souvislost.
Vzhledem k ústavnímu základu členských států Evropské unie , integrační princip Unie musí logicky modelovat právní řád Unie jako ústavní. Komunitární právo je organizovaným širokým a strukturovaným systémem právních pravidel s vlastními zdroji institucemi a procedurami. Smlouvy tvoří určitou ústavní Chartu , přičemž obvyklá pravidla mezinárodního práva veřejného se stávají minoritní. Komunitární právo disponuje autonomii v oblasti norem mezinárodního práva současně však může čerpat ze zdrojů interního práva členských států. Komunitární právo je zvláštním právním řádem ve srovnání s modely národními , národními a mezinárodními , který může být nazván hybridní normativní systém. V případě Belgie se proces federalizace státu zakončil až v souvislosti s integrací do EU. V německém případě revize Ústavy po ratifikaci Maastrichtské smlouvy umožnila upřesnit účast sjednoceného Německa v evropském projektu.
Ústavnost evropské integrace ve vztahu k ústavám je trvale ověřována a řada změn ústav se ukázala nezbytnými pro rozvoj integrace. Akceptace kritérii komunitárního práva se nedotýká suverenity států. Nemá však autority „supra – ústavní “, naopak ve většině členských států není přednost komunitárního práva před národním právem jednoznačná. Právní řád Evropské unie náleží k pořádku mezinárodnímu , podléhá však procesu zvláštní centralizace. Nemá kvalitu a hodnotu pozitivního práva státu jde o zvláštní ústavní řád. Proces integrace znamenal od počátku přizpůsobování členských států. V zásadě to však nevyvolává přepisování textů ústav a probíhá pragmaticky a v klidu. Výkon pravomoci a působnosti evropských institucí ovlivňuje vnitřní dělbu moci. Přenos kompetencí posiluje výkonnou moc států , což může ovlivňovat pozici národních parlamentů , tedy vnitřní dělbou moci. Ještě výraznější je to v oblasti hmotného práva s dopadem na ekonomickou a monetární politikou. Revize ústavních textů neznamenaly zásadní změny ústav , nicméně představovaly modernizace z hlediska evropského práva.