Co je ústavodárná moc? Pojetí státu, jeho pojmové znaky.

9. Co je ústavodárná moc? Pojetí státu, jeho pojmové znaky.
Ústavodárnou mocí se rozumí orgány oprávněné přijímat Ústavu , případně její změny a doplňky. Může se jednat o speciální tělesa zřízená pouze k tomuto cíly – např. ústavodárné shromáždění v současném Afghánistánu , ale bylo jich v historii více , nebo oběžné orgány disponující mocí přijímat či měnit Ústavu ( zase jsou možné různé kombinace ) , většinou se jedná alespoň o zvýšená kvóra na přijímání Ústavy.
V české republice náleží ústavodárná moc Parlamentu. K přijetí ústavního zákona je zapotřebí třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů ( POZOR ! – čl.39 odst.4 Ústavy ). Je tedy nezbytné , aby obě komory došly shodně na stejném textu ústavního zákona a to příslušnými většinami , jinak platí , že ústavní zákon není přijat. Prezident republiky nemá právo vrátit ústavní zákon poslanecké sněmovně ( čl.50 odst.1 ).
Ústavu České republiky schvalovala pouze Česká národní rada ( 16.12.1992 ) a to jako základní zákon státu v době ČSFR. Až do zřízení Senátu vykonávala jeho funkce Poslanecká sněmovna vzniklá právě z České národní rady. Ale v tomto období nebyl přijat žádný ústavní zákon.
Pojetí státu
Veřejná moc má podobu státu. Stát je typem organizované autority, která mají určitou strukturu.
Stát je tedy nástroj (instituce) společnosti, jehož základním úkolem je zajišťovat její soudržnost. Úloha státu spočívá v tom, že vytváří závazná pravidla života ve společnosti – právní normy, že dohlíží na jejich dodržování a postihuje jejich porušování.
Další úlohou státu je chránit mír, pořádek a bezpečnosti – úloha spočívá v povinnosti bránit stát před vnějšími nepřáteli. Stát je určitý celek či systém, který sestává z jednotlivých částí, jimiž jsou různé státní orgány, úřady, ústavy a zařízení.
Stát disponuje mocí. Moc je společenský vztah, z něhož jednomu jeho účastníkovi vyplývá právo přikazovat něco druhému účastníkovi, tomu z něho plynou povinnosti.
Stát disponuje určitou mocí ve vztahu k obyvatelstvu, které se nalézá na jeho území.
V demokracii je zdrojem moci lid a existuje zde dělba moci – moc zákonodárná, výkonná a moc soudní. Stát lze posuzovat z mnoho pohledů – geograficky, sociologicky, politicky, theologicky atd.