ZANEDBÁNÍ POVINNÉ VÝŽIVY

– § 214 obsahuje zvláštní ustanovení o účinné lítosti = trestnost činu zaniká za splnění třech podmínek zároveň:
– pachatel musí dodatečně splnit svou vyživovací povinnost v celém rozsahu – nestačí částečné splnění, ani prominutí dlužného postiženým; výše úhrady se rovná částce, kterou pachatel dluží v důsledku TČ, bez ohledu nato, zda jsou některé alimentační dávky promlčeny X není ale nutné, aby uhradil výživné za období předcházející (za něž nebyl postaven před soud), ani za období následující (po zahájení trestního řízení); plnění musí být dobrovolné
– splnění se musí stát dříve, než soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek
– zanedbání povinné výživy nesmí mít trvale nepříznivé následky

– TÝRÁNÍ SVĚŘENÉ OSOBY – § 215
– předmětem útoku je nejen dítě, ale každá osoba, která je z jakéhokoli důvodu (nemoc, tělesná vada, duševní porucha,…) v péči nebo výchově pachatele
– týrání – takové zlé nakládání se svěřenou osobu, které se vyznačuje hrubším stupněm necitelnosti a bezohlednosti a určitým trváním; nevyžaduje se, aby u svěřené osoby vznik-ly následky na zdraví; může jít o fyzické, i psychické týrání
– pachatelem může být jen ten, v jehož péči nebo výchově týraná osoba je (rodiče, učitelka, ošetřovatelka,…)
– subjektivní stránka – je třeba úmyslu

– ÚNOS A OBCHODOVÁNÍ S DĚTMI – § 216 až 216b
– objektem v § 216 je nerušený výkon péče, jež oprávněnému přísluší vůči dítěti
– předmětem útoku mohou být jen děti (tzn. osoby mladší 18ti let); osoby stižené duševní poruchou; nebo osoby duševně nedostatečně vyvinuté
– objektivní stránka spočívá v odnětí těchto osob z opatrování toho, kdo má podle zákona nebo podle úředního rozhodnutí povinnost o ně pečovat
– je možný jednočinný souběh s § 231, 232 a 233 X vyloučen je ale jednočinný souběh s TČ braní rukojmí podle § 234a, který je k únosu v poměru speciality

– objektem v § 216a je řádný výkon péče, jež někomu přísluší vůči dítěti – na rozdíl od 216 jde o zásah do takového vztahu zevnitř – tzn. zásah toho, kdo má dítě ve své moci
– předmětem útoku je dítě
– objektivní stránka – pachatel za odměnu svěří dítě do moci jiného za účelem adopce, využívání dětské práce nebo pro jiný účel
– toto jednání je zavrženíhodné hlavně proto, že se děje za odměnu X není podmínkou, aby dítě přišlo do horších životních podmínek (při adopci tomu bývá dokonce naopak)
– subjektivní stránka – v obou případech musí jít o úmysl