Na wormském říšském sněmu v roce 1495 se král a říšské stavy dohodli na přijetí čtyř říšských reformních zákonů, z nichž: 1. pojednával o „věčném říšském míru“ 2. o říšském komorním soudu 3. říšský exekuční řád a řád o vybírání prostředků určených především pro „financování říšského komorního soudu“ a „zajištění věčného míru“. Roku 1498 je pak hlavně se zřetelem k soudnímu aspektu svých kompetencí reorganizována „dvorská rada“

16. Augšpurský náboženský mír:

• Zákon přijatý říšským sněmem v Augšpurku 25.9.1555, který v římskoněmecké říši zrovnoprávňoval protestanty hlásící se k Augšpurské konfesi (závazná luteránská formulace náboženských a věroučných zásad) s katolíky.
• Složitá jednání mezi těmito dvěma konfesemi se původně snažila najít vhodnou podobu věroučného kompromisu (augšpurský interim), avšak Augšpurský náboženský mír přišel s myšlenkou jejich paralelního působení v různých německých teritoriích a vzájemné spolupráce.
• Komorní soud a další říšské instituce byly rozděleny mezi zastánce obou konfesí a každému příslušníkovi říšských stavů bylo dovoleno, aby si sám svobodně zvolil jedno z obou vyznání, přívrženci Augšpurské konfese byli vyňati z z pravomoci římského papeže a bylo zakázáno na ně z náboženských důvodů vojensky útočit.
• Vyznání pro které se vrchnosti rozhodly, bylo závazné i pro jejich poddané: uplatňovala se zásada „cuius regio, eius religio“ (čí je vláda, toho je náboženství).
• Příslušníkům druhého vyznání však mělo být umožněno se vystěhovat. Vyjímku představoval držba území patřících původně katolické církvi: do budoucna mělo platit, že pokud majitel takových území přestoupí k protestantům, ztrácí právo na jejich další držbu, na druhou stranu Ferdinand I. Slíbil ve zvláštní listině, že přívrženci Augšpurské konfese na těchto panstvích se mají těšit náboženské svobodě.
• Přesto však zůstával otázka vyznání na duchovenských statcích natolik nedořešena, že v následujícím století docházelo k řadě meších či větších konfliktů.
• Augšpurský náboženský mír ovlivňoval německý náboženský vývoj hluboko do 19. stol., byl však několikrát modifikován.
• Vestfálským mírem 1648 byla jeho platnost rozšířena i na stoupence reformovaného (kalvínského) vyznání.