XXIV Soudní řízení v mezinárodním obchodním styku

Vztah k rozhodčímu řízení

– soud přihlíží k námitce, že věc má být projednána před rozhodci

– námitka nejpozději při prvním úkonu odpůrce

spory o nároky z právních vztahů v mezinárodním obchodním styku patří mezi věci majetkové. ve smyslu ustampvemé §37 ZMPS = pravomoc je dána, je-li dána jejich příslušnost (např. soudu, v jehož obvodu má odpůrce sídlo, n. bydliště, pracoviště, v jehož obvodu nastala skutečnost…atd. §84 OSŘ

pravomoc může být dána i písemnou úmluvou stran (prorogace)

Luganská úmluva o pravomoci a výkonu rozsudků v obč. a obch. věcech

XXV Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů

Smluvní teorie:

rozhodčí nález se pokládá za bezprostřední účinek rozhodčí smlouvy, její pokračování a naplnění. – k výkonu je potřeba soudního rozhodnutí

Rozsudková teorie:

Rozhodčí soudci vykonávají skutečnou rozhodovací moc. Český právní řád přiznává řádně doručenému rozhodčímu nálezu účinky pravomocného soudního rozsudku , takže lze soudit, že se přiklání k rozsudkové teorii.

 Cizí rozhodčí nález (rozhodčí nález vydaný v cizím státě) bude v tuzemsku uznán a vykonán jako tuzemský rozhodčí nález, je-li zaručena vzájemnost. Jde o vzájemnost materiální, není třeba ji zajišťovat mezistátní ujednáním. Stačí, že v cizím státě skutečně uznávají a vykonávají české rozhodčí nálezy, anebo pokud k takovému případu v cizím státě dosud nedošlo, i jen ta skutečnost, že cizí stát buď ve svých právních předpisech obecně stanoví nebo i jinak (ve své soudní praxi) postupuje tak, že se cizí rozhodčí nálezy v něm uznávají a vykonávají za podmínky vzájemnosti.

Uznání: bez zvláštního rozhodnutí se přiznávají stejné právní účinky jako tuzemskému. Je uznán tím, že čs. orgán jej posuzuje jako nález tuzemský.

Výkon: nařídí předseda senátu příslušného okresního soudu po vykonání potřebných šetření – musí se odůvodnit.

U českého soudu může žádat česká osoba o výkon tehdy, má-li zde cizinec nějaký majetek

K žádosti cizímu soudu:

1) rozhodčí smlouvu (originál)

2) rozhodčí nález (originál)

3) úřední překlad

Odepření uznání či výkonu jestliže:

1. rozhodčí nález podléhá podle práva státu, kde byl vydán, opravnému nebo jinému prostředku, který odkládá právní moc nebo vykonatelnost nálezu, nebo

2. rozhodčí nález je stižen vadou uvedenou v §20 ZRŘ

3. jsou tu jiné důvody, pro které cizí rozhodčí nález odporuje veřejnému pořádku

Ženevská úmluva o vykonatelnosti cizích rozhodčích výroků (1927)

New Yorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (1958) na rozdíl od ŽÚ nevyžaduje, aby účastníci byli státními příslušníky smluvních států. Vyžaduje písemnou formu.

Důvody pro odepření uznání:

a) strany byly nezpůsobilé k jednání

b) strana, proti níž je nález uplatňován nemohla z nějakých důvodů uplatnit své požadavky

c) nález se týká sporu, pro který nebyla uzavřena rozhodčí smlouva, není v mezích rozhodčí doložky

d) složení rozhodčího soudu nebylo v souladu s ujednáním stran

e) nález se dosud nestal pro strany závazným nebo byl zrušen

Kromě toho může být uznání a výkon odepřeno, jestliže příslušní orgán státu, v němž se žádá o uznání zjistí, že

1) předmět sporu nemůže být předmětem rozhodčího řízení podle práva tohoto státu; nebo

2) uznání nebo výkon rozhodčího nálezu by byl v rozporu s veřejným pořádkem tohoto státu