XXIII Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku

Zák. č. 98/1963 Sb.

strany si mohou zvolit osoby, které budou rozhodovat

– znakem je: vyloučení pravomoci soudů na základě smlouvy stran

Rozhodčí smlouva:

– musí vymezit okruh sporů

– určit osoby rozhodců

– písemná forma

3 druhy smlouvy:

1) smlouva o rozhodci (tzv. kompromis – spor již vznikl)

2) rozhodčí doložka (uzavírá se ohledně všech sporů, které mohou v budoucnu vzniknout z dané smlouvy)

3) všeobecné ujednání (např. dohoda dvou obchodníků, že spory, které v budoucnu vzniknou z kterékoliv obch. smlouvy mezi nimi, budou řešeny před rozhodcem …)

I když je rozhodčí smlouva v podobě rozhodčí doložky součástí textu jiné smlouvy (tzv. smlouvy hlavní), posuzuje se právně jako samostatná smlouva. Lze si představit, že rozhodčí doložka bude platná, i když hlavní smlouva je z nějakého důvodu neplatná, nebo její platnost skončí

Rozhodčí smlouva váže i právní nástupce stran

Kolizní otázky:

přípustnost rozhodčí smlouva se posuzuje vždy podle ZRŘ. Řídí se právem státu, v němž má být vydán rozhodčí nález

Rozhodce: občan ČR – zletilý, způsobilost k p.ú.

cizinec – způsobilý k p.ú. doma, n. alespoň způsobilý k p.ú. v ČR

Účinky zahájení – jako při podání u soudu – staví se promlčecí lhůty atd.

Zásady:

objektivní pravdy; rovnosti stran; rovného projednávání

Nezbytná součinnost soudů

Rozhodčí nález: – většinou rozhodců

– vyhotoven písemně

– podepsán

– určitý

– odůvodnění

Má účinky rozsudku a je soudně vykonatelný