VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ

– VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ
– veřejné i neveřejné zasedání jsou vedle hlavního líčení dalšími formami soudního jednání
– ve veřejném zasedání se rozhoduje především o otázkách, která se svou povahou blíží otázkám viny a trestu, a někdy se zde rozhoduje přímo o vině a trestu (obvykle pokud se rozhoduje o řádném nebo mimořádném opravném prostředku)
– pokud jde např. o počátek, řízení a odročení veřejného zasedání – užije se přiměřeně ustanovení o hlavním líčení
– příprava – aby se procesní strany a jiné zúčastněné osoby mohly připravit – je jim dána lhůta 5 dní (nikoliv pracovních)
– koná se za přítomnosti všech členů senátu a zapisovatele
– účast státního zástupce a obhájce je povinná jen tam, kde to zákon výslovně stanoví:
– státní zástupce – musí být přítomen u veřejného zasedání o odvolání; dovolání; stížnosti pro porušení zákona
– obhájce – musí být přítomen u odvolání, pokud by obžalovaný musel mít obhájce; v řízení o dovolání v případech v § 265r odst. 3;…
– průběh veřejného zasedání – § 235:
– předseda senátu / jím určený člen podá zprávu o stavu věci
 potom osoba, která dala svým návrhem k zasedání podnět, přednese návrh
 státní zástupce a osoba, která může být přímo dotčena rozhodnutím, se k návrhu vyjádří (pokud nejsou sami navrhovateli)
 poté se provádějí důkazy (odst. 2)
 po provedení důkazů udělí předseda senátu slovo ke konečným návrhům
– při rozhodnutí může soud přihlédnout jen k těm skutečnostem, které byly probrány ve veřejném zasedání a opírat se o důkazy, které zde byly provedeny
– rozhodnutí se vyhlašuje – vždy veřejně

– soud ve veřejném zasedání rozhoduje jen tehdy, když je v zákoně tato forma jednání výslovně předepsána: