LES VERTS (ZELENÍ)

1983 byla u Soudu podána žaloba na neplatnost, kterou se strana Les Verts domáhala, aby dvě rozhodnutí EP byla prohlášena za neplatná. Jednalo se o rozhodnutí Úřadu EP o přidělení náležitostí dle Všeobecného rozpočtu ES a o pravidla přijatá rozšířeným Úřadem EP o použití prostředků na náhradu výdajů politických skupin účastnících se voleb do EP. Les Verts se před volbami rozhodlo spojit s jinou skupinou Les Verts a vytvořit jedinou společnou skupinu, kterou nazvali „Les Verts – Parti écolgiste“, a kandidovali jako strana „Zelených“. Ve volbách byla tato strana podpořena 680 080 hlasy a na základě toho obdržela náhradu volebních nákladů ve výši 82 958 ECU, s čímž nebyla spokojena. LV namítali v žalobě na neplatnost aktu nedostatek kompetence Úřadu EP napadené rozhodnutí vydat a mj. porušení předpisů. Výklad čl.173 SES, který vylučoval (dříve – tj. před Maastrichtem) možnost napadnout opatření EP žalobou pro neplatnost, by byl proti duchu smlouvy – tedy EP může být pasivně legitimován. Protože opatření EP mohou neoprávněně zasáhnout do práv členských států či jejich institucí, anebo překročit rámec pravomocí EP, musí být přezkoumatelná soudem – žaloba na neplatnost je tedy přípustná. EP nezpochybnil potřebu přezkumu opatření, ale domníval se, že na základě extenzívního výkladu článku 173 by měl být oprávněn také on podat zmiňovanou žalobu proti opatřením Rady a Komise. Obě opatření o náhradě nákladů volební kampaně měla bezprostřední účinek na žalobce i na třetí osoby.
EP původně neměl takové pravomoci, ty byly časem rozšířeny, ESD řeší zda akty EP lze vůbec napadat žalobou na neplatnost aktu – kladně – tj. pasivní legitimace EP u žalob na neplatnost aktu.