FRANCOVICH
Podstatou případu je porušení povinnosti stanovené právem ES státem, neprovedení směrnice, odpovědnost za škody způsobené porušením práva ES. Týká se bezprostředního účinku směrnic a povinnosti státu nahradit škodu. Zaměstnanci zbankrotovaných podniků v Itálii nemohli dosáhnout toho, aby jim jejich zaměstnavatelé vyplatili dlužné mzdy. Když selhaly všechny pokusy o vydání nebo výkon rozsudku, nařizujících insolventním podnikům, aby navrhovatelům zaplatili to, co jim dlužili, zažalovali navrhovatelé Italskou republiku s tím, že stát neprovedl Směrnici ES, která měla být implementována do 1983. Tato směrnice na členských státech požaduje, aby zavedly systém garancí mezd zaměstnanců insolventních zaměstnavatelů, což Itálie ve stanovené implementační lhůtě neučinila. Žalobci požadovali, aby italský soud odsoudil stát k proplacení dlužných mezd. Soud se obrátil na ESD s žádostí, aby rozhodl v rámci řízení o předběžné otázce, zda v případě, že povinnosti ze směrnice vyplývající nebyly splněny, je stát povinen tak učinit, tedy otázka mají-li ustanovení směrnice bezprostřední účinek a v jakém rozsahu existuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou porušením jeho povinnosti podle práva Společenství.
