Právní normativní akty
Právní normativní akty je cílevědomě utvářený pramen práva příslušným státním orgánem, jde o výsledek legislativní pravomoci = o její realizaci (= pravomoc vydávat, měnit, rušit právní normy). Nabývá konkrétní podoby jako ústavní zákon, zákon, zákonné opatření, vládní nařízení, vyhláška, nařízení okresního úřadu. Subjekty, které jsou nadány legislativní pravomocí, nazýváme zákonodárnými subjekty. U nás je to v užším slova smyslu Parlament (jediný výlučný zákonodárný orgán ČR). Vytváří ústavu, ústavní zákony, zákony, zákonná opatření. Legislativními subjekty v širším slova smyslu je i např. vláda, ministerstva, správní orgány, zastupitelstva územních samosprávních celků. Právní normativní akty rozdělujeme podle několika hledisek. 1. Kdo ho vydal? Kdo měl pravomoc ho vydat? 1.1. Parlament (poslanecká sněmovna – zákony, senát – zákonná opatření)+Ú, ÚZ. Ústava je základním zákonem státu – nejvyšší právní síla, může být měněna ústavními zákony. Zákonná opatření vydávaná Senátem jen při rozpuštění PS; na dobu určitou. Nesmějí však měnit ústavi, rozpočet, mezinárodní smlouvy, volební zákon… Zákonodárnou iniciativu má poslanec, skupina poslanců, senát, vláda, zastup. vyššího úz.spr.celku 1.2. Vláda – nařízení 1.3. Ministerstva – vyhlášky + ostatní orgány státní správy /15/ 1.4. Obecní zastupitelstva – obecně závazné vyhlášky /krajská, obecní/ 1.5. úřady – nařízení 1.6. ROS – Rada obrany státu, Bezpečnostní rada – v krajním případě ohrožení země.
