Právní úkon (pojem, náležitosti), neplatnost a odporovatelnost
1. Právní úkon (pojem, náležitosti), neplatnost a odporovatelnost
Pojem právního úkonu a jeho druhy
Právní úkon – projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují
– je to jeden ze způsobů, kterým vznikají občanskoprávní vztahy
Druhy právních úkonů
a) jednostranné – projev vůle jedné strany (např. závěť, veřejný slib)
b) dvoustranné – shodné projevy vůle 2 stran (např. kupní smlouva)
c) vícestranné – shodné projevy vůle více stran (např. smlouva o sdružení)
Způsob vyjádření právního úkonu
Projev vůle může být učiněn:
a) jednáním
b) opomenutím
a) výslovně
Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.
– ústně či písemně
b) jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit
Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená, přitom se přihlíží kvůli toho, kdo právní úkon učinil a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.
Nevýslovně – projev učiněný mlčky (např. přitakání hlavou, stisk ruky, roztržení listiny, vědomé opomenutí lhůty)
