1. koncept sociálně právního státu (po druhé sv. válce v záp. Evropě – 50. až poč. 70. let) – Erhard
– byl ovlivněn konceptem státu blahobytu, představy o úloze státu ve vztahu k hospodářství, sociální a terciální sféře – výrazněji než u New Dealu se projevuje aktivní úloha státu v nejrůznějších odvětvích, zejména v – hospodářství (stát vystupoval jako subjekt plánování z hlediska makroekonomie) – sociální sféře (jednotlivec, pakliže splní podmínky pro poskytování soc. dávek, má na tyto dávky nárok) – terciálně sféře (stát poskytuje prostředky pro neziskový sektor např. doprava, kultura, vzdělání – typické poměrně výrazné daňové zatížení – výrazná byla tedy i přerozdělovací funkce státu – sociální úloha také to s sebou přináší posílení stát aparátu (je důležitá personální základna) – na poč. 70 let. urč. momenty ovlivňují koncepci sociálního státu – příčiny těchto momentů – vysoké daňové zatížení vede k tomu, že postupně volné fin. prostředky nejsou investovány uvnitř státu, ale dochází k vývozu kapitálu tam, kde tak vysoké zatížení není (industrializace se přesouvá jinam) – důsledkem je, že stát má méně fin. zdrojů a tím dochází k chudnutí státu, protože nemůže uspokojovat náročný sociální program – problém 1/3 společnosti – 1/3 společnosti je nezaměstnaná, 2/3 jsou zaměstnané – energetický šok – dosud bylo energie dost a spotřebovávala se, začíná se šetřit s energií, zdražuje se – problémy ochrany životního prostředí – to vše tlačilo na stát, který se dostal na hranice svých možností, pomalu přestal uspokojovat požadavky, stát se začal se zadlužovat
