6. POSTINDUSTRIÁLNÍ SPOLEČNOST A STÁT. DALŠÍ VÝVOJ

Industriální stát – stát se snaží zajistit srovnatelnou životní úroveň = velké výdaje´zvyšování daní, zpomalování hospodářského růstu, centralismus, byrokracie, ničení životního prostředí. 70. léta- energetická krize, dostavila se hospodářská recese. Podnikatelé začaly přemisťovat své sídla do daňových rájů, aby se vyhnuly enormní finanční zátěži. V důsledku nedostatku prostředků se dostavila krize sociálně právního státu. Učení o postindustriálním státě – v USA a Velké Británii na přelomu 80. a 90. let 1. učení o neoliberalismu – tyto myšlenky mají základ v neoliberálním učení o moderním státu – Robert Nozick – je nutné zabezpečit vlastnické právo a svobodu nakládání s majetkem – James Buchanan – stát by se neměl vůbec plést do otázek vlastnictví s výjimkou ochrany vlastnického práva – představitelé byli inspirováni liberálním učením o státu, ale ortodoxní aplikace liberalismu 19. stol. na podmínky 20. stol. by byla nemožná (z politického hlediska) – Margaret Tatcherová, Ronald Reagan – výrazné snižování úlohy státu, výraznější privatizace (toho, co bylo v pováleč. období znárodněno), stát snižoval daně 2. koncept asistenčního státu (90. léta) – John Major – reálný polit. vývoj v moderních státech (politici si uvědomili, že koncept sociálně práv. státu není možné zachovat, koncept liberálního státu v absolutní podobě také není reálný) – představuje řešení, které na jedné straně vychází z toho, že moderní stát není státem, který by byl všezasahující (je ve svých aktivitách omezený a omezitelný), na straně druhé je nutné zajistit urč. sociální status jednotlivce – tento stát nezajišťuje ani negarantuje, ale asistuje (snaží se zajistit standard jednotlivce) – politici se pohybují na hraně (těchto koncepcí) – Bill Clinton, Tony Blair, Schrőder, Lionel Jospin 3. koncept moderního státu (současnost) – jedním momentem je moderní liberalismus (aby se moderní stát neproměňoval v byrokratickou centralizovanou instituci, ne vždy podává návrh, jak to realizovat) = posílení participativní demokracie – dalším momentem je postavení státu v nadstátním prostředí (např. EU) – tendence, které mohou vést ke vzniku federace – dalším momentem je problém práv. řádů – důležitý je fenomén globalizace